Spoření x Investování x Spekulace

Základním principem, kterému věřím je, že investování je vhodné pro splnění dlouhodobých cílů a spoření je pro cíle krátkodobé.

Spoření je pravidelné ukládání peněz na bankovní (spořící) účet. Prostředky vložené na takové účty jsou prakticky bez rizika (pojištěny státem) a jsou úročeny předem známou úrokovou sazbou. Tato úroková sazba je zpravidla nižší než je inflace. Proto dlouhodobé spoření snižuje kupní sílu vložených prostředků. Inflace nám sníží reálnou kupní sílu vložených prostředků. Proto by spoření mělo být určeno pro splnění krátkodobých cílů.

Investováním se rozumí nákup takových aktiv, která by se v čase měla zhodnotit. Tyto aktiva s sebou nesou určité riziko ztráty hodnoty výměnou za možnost vyššího výnosu. Čím vyšší potenciální výnos, tím vyšší riziko ztráty. Investování je dlouhodobý proces.

Je důležité si uvědomit rozdíl mezi investováním a spekulací, který se často zaměňuje. Benjamin Graham, pionýr odvětví analýzy cenných papírů a učitel řady úspěšných investorů, se již v roce 1934 ve své knize Security Analysis (Analýza cenných papírů) pokusil definovat, co je investice a co je spekulace:

,,Investiční operace je taková operace, která po důkladné analýze slibuje bezpečnost vkladu a přiměřený výnos. Operace, které nesplňují tyto podmínky, jsou spekulace.”

Spekulativní operace je tedy taková operace, která nese významné riziko ztráty většiny nebo podstatné části počátečního vkladu/jistiny, při očekávání výrazného zisku/nárůstu hodnoty. Z hlediska času lze spekulanta definovat jako toho, kdo chce zbohatnout rychle (nejlépe dneska a bez práce), investor si na svůj výnos umí počkat.

 


Diverzifikace

Diverzifikace - je to největší mýtus investování?

Co je to diverzifikace? Je to rozložení investic v portfoliu za účelem rozložení rizika mezi více cenných papírů nebo jiných majetkových hodnot (aktiv). Diverzifikace je základním pravidlem investování: nevkládej vajíčka do stejného košíku. Někteří odborníci dokonce říkají, uložit do co největšího počtu košíků po co nejmíň vajíčkách.

Je to však pravda? Vede diverzifikace k omezení rizika?

Pokud se vyskytne investiční příležitost, kdy mohu koupit korunu za 60 haléřů, proč bych měl do portfolia přidávat další investice, kdy koupím korunu za 80 haléřů, 90 haléřů, nebo dokonce například 110 haléřů?

Je větším rizikem koruna koupená za 60 haléřů, nebo koruna koupená za 110 haléřů?

Dobrých investičních příležitostí je málo. A čím více investic v portfoliu mám, tím více se stávám průměrným. Výborné investice jsou zředěny těmi méně výhodnými, což v konečném důsledku zvyšuje riziko investice.

Proto je dobré soustředit své investice jen do několika málo aktiv – korun koupených za 60 haléřů, než své bohatství rozprostřít mezi desítky možná stovky různých aktiv.

Samozřejmě diverzifikace do různých typů aktiv jako nemovitosti, akcie, dluhopisy, peněžní poukázky je přínosem. Mám spíš na mysli diverzifikace v jednotlivém typu aktiv.

Ti co investují hodnotově, příliš nediverzifikují. Diverzifikace je pro Ty kdo nevědí, co kupují.

"Diverzifikace je ochranou proti nevědomosti. Má velmi malý smysl pro toho, kdo ví co dělá." Warren Buffett


Čas jsou peníze

Čas jsou peníze neboli čas dělá peníze.

Toto pořekadlo zná každý, ale jen málokdo chápe jeho význam.

Jak může dlouhodobý investor využít čas ve svůj prospěch? Tím, že využívá sílu složeného úroku.

Koruna obdržená dnes nemá stejnou hodnotu jako koruna obdržená v budoucnu. Díky inflaci koruna v budoucnu ztrácí svoji kupní sílu. To je důvod, proč banky a jiní věřitelé požadují při půjčce úrok (odměnu za dočasné poskytnutí kapitálů), jako kompenzaci za ztrátu hodnoty peněz v čase.

Proto, když vložíme peníze do banky na spořící / termínovaný vklad dostaneme v budoucnu jistinu (původní vloženou výši) plus úrok. Násobné půjčení nám přináší násobný úrok (i úroky z úroků), což je podstata složeného úroku. A proto můžeme tvrdit, že čas jsou peníze, neboli čas dělá peníze.

U složeného úroku platí, že 10+10 je 21

Vložíme do banky 100Kč na rok při úroku 10%. Na konci období dostaneme 110Kč.Pokud tam tyto prostředky za stejných podmínek ponecháme další rok, dostaneme na konci druhého roku 121Kč. To je dvakrát roční úrok 10Kč + 1Kč navíc, jako úrok z úroku.

Složený úrok nás v praxi ovlivňuje dvěma způsoby. Buď hraje v náš prospěch, nebo proti nám.

Složený úrok se projevuje pozitivně při dlouhodobém investování, kdy necháme investici pracovat a ona nám přináší i úroky z úroků. (Proto je investování dlouhodobý proces a investice potřebuje čas).

V následujících tabulkách je vidět zhodnocení jednorázové investice 100 000Kč a pravidelné měsíční investice 1 000Kč při různé velikosti ročního výnosu a v různou dobu investice.

Počáteční investice

Roční výnos

10

15

20

100 000

5%

162 889

207 893

265 330

100 000

7%

196 715

275 903

386 968

100 000

10%

259 374

417 725

672 750

100 000

12%

310 585

547 357

964 629

100 000

15%

404 556

813 706

1 636 654

Budoucí hodnota investice 100 000 Kč po 15 letech při výnosnosti 7% p.a. je 276  000 (tj. 105 000 = 15 x roční úrok + 171 000 je úrok z úroků).

Měsíční investice

Roční výnos

10

15

20

1 000

5%

158 481

271 890

416 631

1 000

7%

177 403

322 657

526 382

1 000

10%

210 374

419 397

756 030

1 000

12%

235 855

501 039

968 385

1 000

15%

280 191

656 610

1 413 721

Budoucí hodnota měsíční investice 1000Kč při ročním úroku 7% nám po 15 letech přinese 322 657Kč (tj. vložených 180 000Kč + 142 657Kč úroků a úroků z úroků).

Z toho vyplývá, že čím delší dobu necháme investici pracovat, tím více je konečná částka ovlivněna úroky z úroků.

V roce 1626 koupili Holanďané od indiánů Manhattan za skleněné korálky v hodnotě 24 dolarů. Historie nás učí, že indiáni byli hloupí, protože prodali Manhattan za tak málo. Podíváme-li se na to přes brýle složeného úroku, musíme konstatovat něco jiného. Kdyby indiáni tenkrát investovali těch 24 dolarů na 8% úrok, měli by dnes 120 822 mld. Kč. To je suma, která představuje více než 104 příjmy státního rozpočtu ČR za rok 2012!

Síla složeného úroku je základ veškerého investování.

Albert Einstein nazval složený úrok největším matematickým objevem všech dob. K tomu, abychom využili složeného úroku, musíme být šetrní. Musíme být schopni s financemi hospodařit, nechat své peníze uložené a nechat je růst. Výsledek stojí za to.

Rockefeller řekl o bohatství: „Pokud chcete být opravdu bohatí, musíte nechat své peníze pracovat. Odměna, kterou dostanete za své vlastní úsilí je celkem malá v porovnání s tím co můžete vydělat když pro vás budou pracovat vaše peníze."

Co to znamená pro nás? Pokud při narození dítěte vložíš 50 000Kč do aktiva, které ročně vydělá 7% p.a. a necháš tam vložené prostředky až do jeho odchodu do důchodu, tak v jeho 65 letech bude mít 4 ,064 milionu Kč.

Koncept síly složeného úroku platí ve většině činností našeho života.

Začínáš se učit cizí jazyk? Učíš se slovíčka, gramatiku a přesto se Ti zdá, že nic neumíš. S rostoucí naučenou bází slovíček a gramatiky začínáš skládáš věty, více vět a komunikuješ. Podobně je to ve sportu. Začínáš a neumíš přepinknout míček přes síť. Kopnout do míče. Bruslit a přitom držet hokejku a ovládat puk. Postupem času díky tréninku, úsilí, píli a vytrvalosti se zlepšuješ a hraješ čím dál líp. To samé je v podnikání. Pro vybudování buzynesu je potřeba tvrdá práce, úsilí, píle, vytrvalost a čas.

Proto využívej sílu složeného úroku. Je to jako se sněhovou koulí při stavbě sněhuláka. Začínáš s malou kuličkou na kterou se postupně nabaluje sníh, až se z ní stává velká koule.


Investiční chyba 3. Nakupujeme akcie při IPO

Proč má 80% investorů problém na burze vydělat peníze? Aneb nejčastější chyby při investování.  Chyba číslo 3.

Nakupujeme akcie při IPO (Initial public offering) neboli veřejné nabídce akcií

Veřejná nabídka akcií (IPO, initial public offering) je uvedení společnosti na veřejně obchodovatelné trhy. Aktuální vlastník společnosti (např. zakladatel, fond rizikového kapitálu) prodává svou společnost.

Při IPO se dostávají do střetu kupující a prodávající. Prodávající chce dostat za svůj podnik co nejvyšší cenu a finanční zprostředkovatel (banka, obchodník s cennými papíry) mu v tom pomáhá, protože je placený z ceny získané z prodeje. Kupující nemá žádnou možnost ovlivnit konečnou cenu. Buď koupí, nebo nekoupí.

Vlastník prodává svou společnost, když za ni dostane vynikající cenu. Proto většina IPO transakcí probíhá na rostoucím trhu, kdy se prodejní cena za akcie uvedené na trh zamlouvá vlastníkovi a ten se rozhodne prodat. Z toho důvodu IPO není výhodné pro investory. To potvrzuje i historie, kdy výnosnost akcií uvedených na burzu zaostává v následujících letech po IPO za trhem.


Proč investovat do akcií?

Proč by v portfoliu každého investora neměli chybět akcie?

Řada lidí vidí v akciích jen papírek, nebo řádek v počítači. Koupí akcie se však stáváme zanedbatelnými spolumajiteli společnosti. Podniku, který je vlastníkem výrobních aktiv díky, kterým produkuje výrobky, prodejem těchto výrobků generuje peněžní prostředky a zisk. Tyto peněžní prostředky jsou investovány zpět do podniku (obnova strojů, nemovitostí, rozšiřování výroby, najímání dalších pracovníků) nebo je rozdělen akcionářům ve formě dividendy, zpětném odkupu akcií. Koupí společností (akcií) kupuje investor hodnotu, která přináší nadhodnotu. Za předpokladu, že akcie koupí za férovou nebo lepší cenu.

Akcie výborné společnosti koupené za rozumnou cenu, vždy překonají výnosnost dluhopisů a zlata v dlouhodobém horizontu.

Na akcii si nelze šáhnout, tak jako na nemovitost, ale přesto je to hodnota.


Investiční chyba 2. Ignorujeme hodnotu nakupovaného aktiva

Proč má 80% investorů problém na burze vydělat peníze? Aneb nejčastější chyby při investování.  Chyba číslo 2:

Ignorujeme hodnotu, nebo vůbec neznáme hodnotu kupovaného aktiva

Velká část investorů/spekulantů nakoupí aktivum, aniž ví, jakou má toto aktivum skutečnou hodnotu. Proto si před každou investicí stanovte hodnotu kupovaného aktiva na základě peněžních toků, které aktivum přináší/přinese v budoucnu. Nakupuj jen tehdy, když cena aktiva je nižší, než stanovená hodnota. Koupě vynikající společnosti za vysokou cenu není dobrá investice.

Jak určit hodnotu aktiv?

Pro určení hodnoty aktiv se používají různé modely, složité vzorečky, simulace apod. Nejlepší je používat zdravý selský rozum a jednoduchou finanční matematiku.

Hodnota aktiva je současná hodnota budoucích peněžních příjmů z těchto aktiv. Získáme ji diskontováním[1] čistých peněžních příjmů z této investice/kupovaného aktiva. Zjednodušeně ji vypočítáme:

 Cena aktiva = čistý roční příjem aktiva / diskontní sazba

Názorně to ukazují následující dva příklady:

Příklad číslo 1.

Kolik by měl zhruba stát byt, který přináší měsíční nájem 6 000 Kč?

Roční hrubý nájem je 72 tis. Kč. Po odečtení pojištění, daní z nemovitosti nezbytně nutných nákladů na udržení bytu ve stávajícím stavu odhadneme roční čistý příjem přibližně na 30 tis. Kč. Při diskontní sazbě 5% je cena bytu 600 000 Kč (30 000/0,05).

Příklad číslo 2.

Kolik by měla stát akcie, která přináší dividendu 30 Kč ročně?

Roční čistá dividenda po odečtení 15% daně z přijmu je 25,5 Kč. Při diskontování 5% sazkou získáváme hodnotu akcie 510 Kč.

Hlavním faktorem pro ocenění je stanovení diskontní míry, tj. míry, kterou investor očekává od dané investice (míra se stanovuje porovnáním k bezrizikové sazbě na trhu a rizikovosti aktiva, do kterého investujeme. Čím vyšší riziko investice (riziko, že daný roční příjem nebude takový, jak očekáváme), tím musí být vyšší diskontní sazba).

Staré rčení říká, že na kapitálových trzích všichni znají cenu všeho a hodnotu ničeho. Proto Vám doporučuji před nákupem aktiv zaměřit se na určení hodnoty.

 


[1] Diskontování je matematický postup, kdy jsou diskontovány (přepočítány a sečteny) budoucí výnosy (zisky/peníze/peněžní toky) v jednotlivých obdobích na současnou hodnotu investice s použitím diskontní míry (odhadnuté výnosové míry).


Investiční chyba 1. Jsme spekulanti ne investoři

Proč má 80% investorů problém na burze vydělat peníze? Aneb nejčastější chyby při investování.  Chyba číslo 1:

Nejsme investoři ale spekulanti, aneb proč nečasovat trh a nebýt každodenním obchodníkem?

Investováním se rozumí nákup takových aktiv, která by se v čase měla zhodnotit. Tyto aktiva s sebou nesou určité riziko ztráty hodnoty výměnou za možnost vyššího výnosu. Čím vyšší potenciální výnos, tím vyšší riziko ztráty. Investování je dlouhodobý proces.

Je důležité si uvědomit rozdíl mezi investováním a spekulací, který se často zaměňuje. Benjamin Graham, pionýr odvětví analýzy cenných papírů a učitel řady úspěšných investorů, se již v roce 1934 ve své knize Security Analysis (Analýza cenných papírů) pokusil definovat, co je investice a co je spekulace:

,,Investiční operace je taková operace, která po důkladné analýze slibuje bezpečnost vkladu a přiměřený výnos. Operace, které nesplňují tyto podmínky, jsou spekulace.”

Spekulativní operace je tedy taková operace, která nese významné riziko ztráty většiny nebo podstatné části počátečního vkladu/jistiny, při očekávání výrazného zisku/nárůstu hodnoty. Z hlediska času lze spekulanta definovat jako toho, kdo chce zbohatnout rychle (nejlépe dneska a bez práce), investor si na svůj výnos umí počkat.

V poslední době je vidět čím dál víc inzerátů, které se nás snaží přesvědčit k založení účtu u obchodníka s cennými papíry, nakupovat, prodávat a nakupovat, prodávat. Časté nakupování je nejlepší způsob jak o většinu vložených prostředků přijít. Nelze předpovídat v krátkém časovém horizontu vývoj pohybu kurzů akcií, komodit atd. Proto ten kdo často obchoduje, sází na to, že dané aktivum půjde nahoru nebo dolů, to však není investice, ale spekulace.

Časování trhu a používání technické analýzy a grafů k rozhodování o nákupu aktiv je jeden ze základních mýtů o investování. Neexistuje strategie, která nám z grafů řekne, kdy na trh vstoupit a kdy z něj vystoupit.

Minulé pohyby cen akcie/aktiva jsou málo důležité pro odhad budoucího vývoje. Cena aktiva není dána grafem vývoje jejích minulých cen, ale hodnotou, kterou přináší. To je jedna ze základních věcí, které by si měl investor ujasnit předtím, než vstoupí na kapitálové trhy.

Myslíte, že vývoj počasí je závislý na grafu vývoje počasí v posledním dnu, týdnu, měsíci nebo roku?

A proč nás k tomu tedy obchodníci nutí? 

Jsou to poplatky, které se platí za obchod. Při poplatku 0,5% z objemu obchodu a 50 obchodech (50x nakoupit a 50x prodat) se zhruba dostáváme na celkový poplatek ve výši 50% z původně investované částky. Aby tedy spekulant vydělal, musí při těchto 50 obchodech vydělat 50%, aby jeho kapitál zůstal stejný ve výši počátečního, vloženého kapitálu (a to neuvažujeme daně z krátkodobých zisků).

Obchodník je jako krupiér u rulety. Inkasuje poplatky, ať zákazník vydělává nebo prodělává. A čím víc obchodů zákazník udělá, tím lépe pro obchodníka, ne však pro investora / spekulanta.

Zaměňovat investici za spekulaci a časovat trh je jednou z nejčastějších chyb lidí pohybujících se na peněžních a kapitálových trzích.