Pravidla osobních financí
Máme nový rok, kdy si dáváme různá předsevzetí. V článku najdete nejběžnější pravidla osobních financí. Tyto pravidla Vám pomohou nastavit mantinely v osobních financích, ušetříte více peněz a budete mít spokojenější život.
Pravidlo 72
Víte, jak dlouho trvá, než se vaše peníze zdvojnásobí?
Vydělte číslo 72 svým očekávaným výnos a zjistíte to.
Příklad: Pokud je váš očekávaný výnos roven 10 %, zdvojnásobíte své peníze každých 7,2 roku (72/10).
Pravidlo 70
Jak rychle se sníží reálná hodnota vaší investice na polovinu?
Vydělte 70 aktuální mírou inflace, abyste věděli, jak rychle se reálná hodnota vaší investice sníží na polovinu její současné hodnoty.
Příklad: Míra inflace 7 % sníží hodnotu vašich peněz na polovinu za 10 let.
Pravidlo 50-30-20
říká, jak utratit své příjmy:
- 50% utratit za potřeby (účty, vzdělání, dopravu, jídlo atd.)
- 30 % na přání (zábava, dovolená, filmy, restaurace atd.)
- 20% na úspory a investice
6X nouzový fond
Než začnete investovat, ujistěte se, že máte pohotovostní fond.
Váš pohotovostní fond by se měl rovnat 6. násobku vašeho měsíčního příjmu.
Příklad: Pokud vyděláváte 30 000 tisíc měsíčně, váš pohotovostní fond by měl mít 180 tisíc.
Pravidlo 1. týdne
Nejlepší způsob, jak vytvořit bohatství, je zaplatit nejprve sám sobě.
Investujte 10-20 % svých příjmů a vždy je odkládejte hned po výplatě, v prvním týdnu po výplatě.
Pravidlo 10
U velkých nákupů spotřebního zboží se zamyslete nad tím, jak se budete cítit za 10 dní, 10 týdnů a 10 let. Perspektiva může zmírnit nutkání k nákupu, kterého byste později litovali.
Pravidlo sta let
Chcete vědět, kolik % svého majetku byste přibližně měli investovat do akcií?
Odečtěte 100 od svého věku a zjistíte to.
Příklad: Když je vám 40 let, měli byste investovat 60 % svých aktiv do akcií.
Pravidlo 40 % měsíční splátky
Maximální půjčka, kterou si můžete vzít, by neměla pohltit více než 40 % vašeho čistého měsíčního příjmu.
Příklad: Vyděláváte 30 tisíc měsíčně? V tom případě si vezměte hypotéku na maximálně 12 tisíc měsíčně.
Pravidlo 25násobné investice
Toto pravidlo říká, že na důchod můžete pomýšlet, až budete mít prostředky v hodnotě 25násobku vašich ročních výdajů.
Příklad: Potřebujete k životu 500 tisíc ročně? V tom případě byste měli mít na důchod alespoň 12,5 milionu.
Pravidlo 4 %
Pravidlo 4 % je běžné pravidlo používané při plánování důchodu, které vám pomůže vyhnout se nedostatku peněz. Uvádí, že můžete vybrat 4 % svých úspor v prvním roce odchodu do důchodu a každý další rok tuto částku měnit o inflaci, aniž byste riskovali, že vám peníze dojdou po dobu následujících nejméně 30 let.
Příklad: Roční výdaje máte 500 tis a vaše investiční portfolio při odchodu do důchodu má 12,5 mil. Investiční portfolio máte rozložené 50% do dluhopisové složky a 50% do akciové složky. S velkou pravděpodobností výběr 4% ročně upravený o inflaci by vám měl stačit na 30let života.
Článek převzatý z blogu BRODIS INVEST SICAV.
Napsali o nás
Měl jsem tu čest popovídat si o investování z pohledu Bible s redaktorem Jaroslavem Krejčím z Deníku E15. Vznikl z toho vynikající článek, který najdete:
Více informací k FKI HODNOTA BRODIS INVEST najdete zde:
Proč zkrachovala SVB bank
Silicon Valley Bank (SVB) je druhou největší bankou v historii USA, která zkrachovala od finanční krize 2008. Banka se sídlem v Santa Claře byla na konci loňského roku zařazena na 16. místo v USA s aktivy ve výši přibližně 209 miliard dolarů.
SVB rychle rostla (získala velké vklady hotovosti) a za získané peníze nakoupila i hodně dlouhodobých cenných papírů, aby získala nějaký výnos při nulových úrokových sazbách. Tzn. za krátkodobé zdroje, nakoupila dlouhodobé aktiva.
Díky růstu úrokových sazeb však tyto dlouhodobé aktiva ztratily hodnotu a při jejich prodeji banka dosáhla ztráty 1,8 mld dolarů. Banka chtěla emitovat kmenové akcie a prioritní konvertibilní akcie v hodnotě 2,25 mld dolarů, aby zaplnila svou finanční díru. Díky špatným podmínkám na trhu však tento kapitál nezískala.
Proč se to stalo a kde byla u SVB bank chyba?
Banka za krátkodobé zdroje nakoupila dlouhodobé aktiva, což jí způsobilo nesoulad ve splatnosti zdrojů a nakoupených aktiv. Při poklesu hodnoty těchto dlouhodobých aktiv se z toho stal neřešitelný problém. To vše tedy způsobili špatně řízená aktiva a pasiva banky. Porušili zlaté pravidlo financování.
V každém kurzu finančního řízení podniku se učí základní zlaté pravidlo financování (bilanční), které říká: dlouhodobý majetek by měl být financován dlouhodobými zdroji a krátkodobý majetek těmi krátkodobými. Protože pokud financujeme dlouhodobý majetek krátkodobými zdroji, vystavujeme se riziku ztráty solventnosti. Nebudeme schopni zaplatit krátkodobé závazky, protože jsme je použili na financování dlouhodobých potřeb podniku.
Největšími akcionáři jsou Vanguard s 11,25% podílem, 8,05 % BlackRock a 4,25% State Street všechno pasívní indexoví investoři, kteří ponesou permanentní ztrátu kapitálu.
Nemusíme chodit daleko. U nás ARCA Capital nakupovala dlouhodobé aktiva za krátk. směnky a dluhopisy a když je nemohla přefinancovat zbankrotovala.
Krach se nejvíc dotkne start-upů a technologických firem, které měly u Silicon Valley banky uložené peníze z IPO, leverage buyoutu, Private equity transakcí …. na provoz a rozvoj svých firem o které nyní přišli.
Zajímavostí je, že 89% vkladů ve výši 175 mld USD nebyla ke konci 2022 pojištěno.
Základní problém SVB banky je, že krátkodobé depozita investovali do dlouhodobých cenných papírů. SVB byla špatně vedená banka, která zkrachovala. To se stává pořád.
Článek převzatý z www.brodis.cz
BETA neměří riziko investice
Investiční teorie říká, že beta měří riziko investice. Opak je pravdou. Warren Buffett v jeho článku o hodnotových investorech Superinvestoři z Graham-and-Doddsville říká:
„Není třeba dodávat, že naši investoři od Grahama a Dodda se nezabývají betou, modelem oceňování kapitálových aktiv ani kovariancí výnosů mezi cennými papíry. Tato témata je vůbec nezajímají. Ve skutečnosti by většina z nich měla problém tyto pojmy definovat. Investoři se jednoduše zaměřují na dvě proměnné: cenu a hodnotu.
Rád bych řekl jednu důležitou věc o riziku a odměně. Riziko a odměna spolu někdy pozitivně korelují. Kdyby mi někdo řekl: "Mám tady šestiranný bubínkáč a vsunul jsem do něj jeden náboj. Proč ho prostě jednou neroztočíš a nestřelíš? Když to přežiješ, dám ti milion dolarů." To je pravda. Odmítl bych - možná s tím, že milion dolarů je málo. Pak by mi mohl nabídnout 5 milionů dolarů za to, že zmáčknu spoušť dvakrát - tak to je pozitivní korelace mezi rizikem a odměnou!
U hodnotového investování je tomu přesně naopak. Pokud koupíte dolarovou bankovku za 60 centů, je to riskantnější, než když koupíte dolarovou bankovku za 40 centů, ale očekávaná odměna je v druhém případě větší. Čím větší je potenciál odměny v hodnotovém portfoliu, tím menší je riziko.
Jeden krátký příklad: Společnost Washington Post se v roce 1973 na trhu prodávala za 80 milionů dolarů. V té době, v ten den, jste mohli rozprodat jejich aktiva v hodnotě ne méně než 400 milionů dolarů. Společnost vlastnila Post, Newsweek a několik televizních stanic na velkých trzích. Stejné aktiva mají dnes hodnotu 2 miliardy dolarů (článek byl napsán v roce 1984), takže člověk, který by zaplatil 400 milionů dolarů, by nebyl blázen.
Pokud by nyní akcie klesly ještě více na cenu, která by činila 40 milionů dolarů namísto 80 milionů dolarů, její beta by byla větší. A pro lidi, kteří si myslí, že beta měří riziko, by se díky nižší ceně jevila jako rizikovější. Tohle je skutečně Alenka v říši divů. Nikdy jsem nedokázal přijít na to, proč je rizikovější koupit aktiva v hodnotě 400 milionů dolarů za 40 milionů dolarů než za 80 milionů dolarů. A ve skutečnosti, pokud kupujete skupinu takových cenných papírů a víte vůbec něco o oceňování podniků, není v podstatě žádné riziko koupit 400 milionů dolarů za 80 milionů dolarů, zejména pokud to uděláte tak, že koupíte deset hromádek po 40 milionech dolarů za 8 milionů dolarů. Protože těch 400 milionů dolarů nemáte v rukou, chcete si být jisti, že jste ve společnosti poctivých a přiměřeně kompetentních lidí, ale to není těžká práce.“
MENSURAM BONAM
Žádná investice není morálně neutrální; buď Boží království při správě majetku podporuje, nebo ho brzdí. To je hlavní myšlenka rozvedená v 46 stránkovém dokumentu nazvaném Mensuram Bonam (MB) – „dobrá míra“ s odkazem na evangelium Lk 6,38, který zveřejnila Papežská akademie společenských věd 25. Listopadu 2022.
MB je dílo, které se snaží vrhnout světlo evangelia a katolické sociální nauky na specifickou oblast ekonomiky a světa financí, kterou lze označit jako správu finančních aktiv nebo investování.
Dokument má být „startovním bodem“ a „výzvou k akci“. Nabízí investorům zásady a nástroje pro politiky založené na víře a plán pro jejich provádění.
Cílem této publikace je:
- tam, kde již existují investiční směrnice a kritéria, by měly být subjekty povzbuzovány, aby vytrvale systematicky začleňovaly katolickou sociální nauku do svých investičních politik a v případě potřeby je čas od času upravovaly.
- tam, kde takové směrnice dosud nebyly vytvořeny, poskytuje MB podnět a model/příklad, který má pomoci a povzbudit instituce k vytvoření jasných investičních politik začleněním katolické sociální nauky do jejich investičního procesu.
Návrhy tohoto dokumentu, čerpající z pokladů církevního učení, totiž hledají pomoc u každého člověka naší doby, ať už v Boha věří, nebo ho výslovně neuznává. Budou-li přijaty, podpoří v lidské rodině ostřejší vhled do jejího plného údělu, a tím ji povedou k tomu, aby utvářela svět více odpovídající nadřazené důstojnosti člověka, aby hledala univerzální a hlouběji zakořeněné bratrství a aby naléhavým úkolům naší doby čelila statečným a jednotným úsilím zrozeným z lásky.
MB čerpá z pramenů víry a využívá poznatky z Písma a katolické sociální nauky[i], aby měřitelně zvýšila schopnost investorů eticky uvažovat a morálně inovovat.
Sociální nauka Církve jde z hlediska morální odpovědnosti mnohem dál než všechny dosavadní principy sociálně odpovědného investování (SRI) a environmentálního, sociálního a podnikového řízení (ESG). V souladu s tím musí církev aktivně propagovat Sociální nauku Církve a její výhody při správě a řízení finančních aktiv. Etika rezonující s katolickou vírou je klíčová pro objektivní funkci investování.
Pro věřící investory je pohled na svět utvářený čísly a analýzami navždy neúplný. I krátké okamžiky v přítomnosti Písma nebo rychlé odkazy na učení Církve mohou milostí nebo moudrostí vyplnit tyto etické mezery v perspektivě nebo postupu.
Doufáme, že tento katolický pohled na investování v souladu s vírou bude zdrojem inspirace a vodítkem pro katolické instituce a věřící i pro ochotné posluchače všude na světě, protože navazuje na dobrou práci, kterou vykonali mnozí v církvi i naši bratři a sestry v jiných náboženských tradicích.
[i] Základními prameny jsou KATECHISMUS KATOLICKÉ CÍRKVE a KOMPENDIUM SOCIÁLNÍ NAUKY CÍRKVE
převzato z: www.brodis.cz
Inflace a investice. Co dělat?
Co je inflace
„Včerejší zpráva o inflaci ukázala, že inflace zuří, takže nyní vidíte, jak inflace ničí vaše bohatství. To není žádné překvapení. V této době
- vláda tiskne mnohem více peněz,
- lidé dostávají mnohem více peněz a
- to produkuje mnohem více nákupů, které produkují mnohem více inflace.
Někteří lidé se dopouštějí omylu, když si myslí, že bohatnou, protože vidí, jak jejich majetek roste v ceně, aniž by viděli, jak se jejich kupní síla snižuje. Nejvíce jsou poškozeni ti, kteří mají své peníze v hotovosti.“ Ray Dalio[1]
„Inflace je velmi závažné téma. Můžete tvrdit, že je to způsob, jakým demokracie umírají. Když v Latinské Americe umírá demokracie, inflace je toho velkou součástí. Je to tedy obrovské nebezpečí, jakmile obyvatelstvo zjistí, že si může odhlasovat peníze (zvolit si populistické politiky rozdávající peníze). Když to přeženete, hodně si zničíte civilizaci. A tak, samozřejmě, je to velké dlouhodobé nebezpečí.“ Charlie Munger[2]
Co tedy dělat
Jako první vás napadne spořící účet v bance, bohužel spoření vás od inflace neuchrání.[3] Spoření je pravidelné ukládání peněz na bankovní /spořící účet. Prostředky vložené na takové účty jsou prakticky bez rizika (pojištěny státem) a jsou úročeny předem stanovenou úrokovou sazbou. Tak si říkáme jak je to dobré. Úroková sazba je však nižší než je inflace. Proto dlouhodobé spoření snižuje kupní silu vložených prostředků. Rizikem je znehodnocení úspor. Inflace nám znehodnotí hodnotu naspořených prostředků a v budoucnu si za ně koupíme méně, než kdybychom peníze utratili hned. Proto by spoření mělo být určeno jen pro splnění krátkodobých, maximálně střednědobých cílů.
Inflace jde porazit jen investováním. Investováním rozumíme nákup takových aktiv, která by se v čase měla zhodnotit. Je to však běh na dlouhou trať, jako když zasadíte strom, tak ten nevyroste za měsíc ani rok, protože burza nejsou rychlé peníze. Tak jak se hasicí přístroj kupuje před požárem, tak na inflaci se lze připravit dlouhodobým investováním. Je potřeba dát investici čas ať využije sílu složeného úroku[4].
Do jakých aktiv investovat
Především jsou to investice do sebe sama, svého podnikání a následně do majetku (nemovitosti, pozemky a akcie).
Řada lidí vidí v akciích jen papírek, nebo řádek v počítači. Koupí akcie se však stáváme zanedbatelnými spolumajiteli společnosti. Podniku, který je vlastníkem výrobních aktiv díky, kterým produkuje výrobky, prodejem těchto výrobků generuje peněžní prostředky a zisk. Tyto peněžní prostředky jsou dále investovány zpět do podniku (obnova strojů, nemovitostí, rozšiřování výroby, najímání dalších pracovníků) nebo je rozdělen akcionářům ve formě dividendy, zpětném odkupu akcií.
Koupí podniku (akcií) kupujete hodnotu, která přináší nadhodnotu. Akcie výborné společnosti koupené za rozumnou cenu, vždy překonají výnosnost dluhopisů a zlata v dlouhodobém horizontu.
Na akcii si nelze sáhnout, tak jako na nemovitost, ale přesto je to hodnota.
Na co při investování nesmíme nikdy zapomenout
Úspěch v investování je však závislý na vzájemném vztahu mezi cenou a hodnotou a správném pohledu na pohyby kurzů na trzích. Warren Buffett říká:
„Cena je to co platíte a hodnoto to co dostáváte“.
Proto byste před každou investicí měli znát přibližnou hodnotu aktiva, které kupujete a nákup uskutečnit jen když je hodnota aktiva vyšší než jeho cena. Hodnota se stanovuje jako současná hodnota budoucích peněžních příjmů získaná z tohoto aktiva. Koupě výborného aktiva (nemovitost, akcie) za vysokou cenu není dobrá investice.
Pokud se o investice nechcete starat. Můžete využít služeb nového fondu kvalifikovaných investorů:
HODNOTA podfond BRODIS INVEST SICAV
Uchovat a zvýšit hodnotu bohatství, porazit v dlouhodobém investičním horizontu inflaci je cílem nového fondu kvalifikovaných investorů HODNOTA podfond BRODIS INVEST SICAV. Strategie, jejímž základem je investice do akcií, které mají nižší cenu, než je hodnota dané společnosti, a to v ekonomicky nejrozvinutějších zemích světa, je dlouhodobě ověřená a funguje. Dle investičních zkušeností jsou zpravidla dlouhodobě akcie typem aktiv, které přináší nejvyšší výnos.
Přidanou hodnotou podfondu je investice do akcií společností s vysokým etickým kreditem. Do akcií firem, jež se žádným způsobem nepodílí na zbrojním průmyslu, průmyslu spojeném s návykovými látkami, vysoko úročených půjčkách, vykořisťování lidí v erotickém průmyslu ani na průmyslu založeném na neúctě k životu od početí do jeho přirozeného konce.
Jdeme svou vlastní cestou a účtujeme jediný poplatek ze zhodnocení u prémiových investičních tříd při dodržení investičního horizontu. V roce, kdy bude mít fond záporné zhodnocení, nejsou účtovány žádné poplatky a pracujeme pro vás zadarmo.
[1] On Inflation and Wealth (linkedin.com)
[2] Inflation can be ‘the way democracies die’: Charlie Munger (yahoo.com)
[3] Investiční chyba 7: Spořit na důchod je životní chyba – Umění investovat (umeniinvestovat.cz)
[4] Čas jsou peníze – Umění investovat (umeniinvestovat.cz)
Převzato z blogu:
Inflace a investice. Co dělat - Brodis.cz
Na ESG vydělají jen konzultanti a bankéři
Řada velkých správců aktiv oznámila svůj záměr snížit klasifikaci ESG fondů v celkové hodnotě nejméně 125 miliard dolarů. Mezi správce aktiv patří Amundi, BlackRock, DWS, HSBC AM, Axa, Invesco, NN Investment Partners, Pimco, Neuberger Berman, Robeco a Deka.
Tato oznámení následují po návrhu pokynů, které 18. listopadu zveřejnil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) v rámci konzultace o názvech fondů používajících výrazy související s ESG nebo udržitelností.
Ohlasy z trhu: "Vypadá to, že nyní existuje tolik definic ESG, kolik je správců, bank a ratingových agentur." "Je zřejmé, že správci aktiv byli při výkladu pravidel liberální."
Jsou tedy tyto pravidla stanovitelná a přinášejí do byznysu něco více než jen byrokracii a dalších 20 stránek do výročních zpráv?
Damodaran s Cornellem (Valuing ESG: Doing Good or Sounding Good?) v tom mají jasno:
V mnoha kruzích je ESG prezentováno nejen jako přínosné pro společnost, ale také jako přínosné pro firmy a investory. Podle našeho názoru se však humbuk kolem ESG rozšířil tak, že předstihuje realitu, v tom co je, i v tom, co může přinést.
Potenciál vydělávat peníze na ESG učinil z konzultantů, bankéřů a investičních manažerů roztleskávače, kteří podporují ESG s tvrzeními o výnosech založenými na výzkumech, které jsou nejednoznačné, nepřesvědčivé, ne-li přímo rozporuplné. Důkazy jsou různorodé a lze je shrnout následovně:
- Důkazy o tom, že společensky odpovědné firmy mají nižší diskontní sazby, a tím investoři očekávají nižší návratnost, je silnější než důkaz, že sociálně odpovědné firmy dosahují vyšších zisků nebo růstu. Je zřejmé, že existují firmy, které mají prospěch z toho, že jsou společensky odpovědné, ale stejně tak existují firmy, které nemají prospěch z toho, že jsou společensky odpovědné. Být společensky odpovědný vytváří náklady bez kompenzace přínosy. Říci firmám že společensky odpovědné chování přinese vyšší růst, zisky a hodnotu, je nepravdivá reklama. Kromě toho je mnoho úspěšných firem, které propagují ESG, z jiných důvodů.
- Existují jednoznačnější důkazy o tom, že špatné podniky jsou trestány buď vyššími diskontními sazbami, nebo větším výskytem katastrof a šoků. Zastánci ESG mají mnohem silnější pozici, když říkají firmám, aby nebyly špatné, než když říkají firmám, aby byly dobré. Stručně řečeno, nákladná gesta veřejně obchodovaných společností, které se snaží vypadat "dobře", jsou zbytečná, a to jak z hlediska zlepšení výkonnosti, tak i v oblasti výnosů.
- Důkazy o tom, že trhy zahrnují sociální odpovědnost do cen akcií, jsou slabé, s výjimkou společností, které jsou označovány za špatné firmy. Kromě toho existuje slabá vazba mezi ESG a provozní výkonností. Skutečnost, že trhy tuto vazbu nereflektují, by měl sloužit jako varování při uvádění ESG do praxe podnikovým manažerům.
- Důkazy o tom, že investoři mohou generovat pozitivní nadměrné výnosy díky zaměření na ESG jsou slabé a neexistují žádné důkazy o tom, že by aktivní investování do ESG přinášelo lepší výsledky. Ani ty nejpříznivější důkazy o investování do ESG nedokážou vyřešit kauzální problém. Zdá se, že je stejně pravděpodobné, že úspěšné firmy přijmou plášť ESG jako že přijetí mantinelu ESG činí firmy úspěšnými.
Vůz ESG nabírá na rychlosti a získává stále více společností a investorů, ale podle našeho názoru, až bude vše řečeno a hotovo, bude utraceno mnoho peněz a jen pár lidí (konzultantů, odborníků na ESG, měřičů ESG) z toho bude profitovat, ale společnosti nebudou sociálně odpovědnější, než byly před vynalezením ESG.
Doufejme, že tato diskuse povede k moudrým politikám, které stanoví právní rámec, v němž budou společnosti působit. Se správným rámcem se korporace mohou opět soustředit na maximalizaci bohatství akcionářů.
HODNOTA BRODIS INVEST
Společnost BRODIS INVEST SICAV a. s. otevřela podfond HODNOTA, který investorům otevírá zcela nové možnosti jak v poplatkové struktuře, tak investiční strategii.
HODNOTA si klade za cíl ochránit majetek kvalifikovaných investorů před inflací, investicemi do hodnotových veřejně obchodovatelných akcií v ekonomicky nejrozvinutějších zemích světa.
Podfond vybírá investice do akcií společností s etickým kreditem. Do akcií firem, jež se nepodílí na zbrojním průmyslu, průmyslu spojeném s návykovými látkami, vysoko úročených půjčkách, vykořisťování lidí v erotickém průmyslu ani na průmyslu založeném na neúctě k životu od početí do jeho přirozeného konce.
HODNOTA podfond BRODIS INVEST SICAV je nástupcem společnosti BRODIS FUND s.r.o. správce dle §15 ZISIF se srovnatelnou investiční strategií. Čistý dosažený výnos BRODIS FUND s.r.o. v letech 11/2015-8/2022 přepočítaný na poplatkovou strukturu podfondu HODNOTA byl 9,98 %* p. a. (kumulovaně 88,58 %).
Jediným poplatkem u prémiových investičních tříd při dodržení investičního horizontu je poplatek ze zhodnocení ve výši 19% (14% výkonnostní poplatek plus 5% daň). V roce, kdy bude mít fond záporné zhodnocení, nejsou účtovány žádné poplatky a pracujeme pro vás zadarmo.
Administrátorem a obhospodařovatelem podfondu je Delta Investiční společnost a.s..
*Výnos podléhá investičnímu riziku a návratnost investované částky není zaručena, jedná se o odhadovaný budoucí výnos, který není zárukou skutečných výnosů.
Co vytváří bohatství?
Začnu otázkou, která zní velmi jednoduše: Jaká je nejpodstatnější složka tvorby bohatství a hospodářského růstu? Téměř každý by odpověděl: Peníze. Nebo mít hodně přírodních zdrojů. Ale skutečnou odpovědí jsou...
https://www.youtube.com/watch?v=661TPEvCCTU
znalosti. To se dá snadno dokázat. Jaký je rozdíl mezi námi a jeskynním člověkem? Jediný rozdíl je v tom, že my toho víme mnohem víc. Biologicky jsme stejní. Neurony v našich mozcích jsou stejné. Fyzický svět je stejný. Ale náš život je nekonečně lepší. Proč? Díky znalostem.
Nemusíte se vracet k jeskynnímu člověku, abyste to dokázali. Můžete se vrátit o padesát let zpátky. Nové poznatky , řekněme objev penicilinu nebo nových algoritmů, které vedou k lepším vyhledávačům - jsou vždy překvapením. Těmto překvapením říkáme inovace, protože jsou ze své podstaty nepředvídatelné. Nové produkty se objevují na scéně zdánlivě z ničeho nic. Najednou se objeví elektrické světlo, automobil nebo iPhone. Tyto produkty se samozřejmě neobjevily z ničeho nic; vznikly syntézou nahromaděných znalostí, které vedly k těmto inovacím, k těmto překvapením. Z definice tedy nelze inovace plánovat, zahrnují dislokaci. Výrobci kočárkových bičů neměli velkou budoucnost, když Henry Ford představil první model T, a to vždy ukazuje na budoucnost. Inovace - nové poznatky - vedou nejen k novým výrobkům, ale i k novým společnostem a celým novým odvětvím. A inovace vytvářejí bohatství; bohatství, které se nakonec rozdělí v celé ekonomice.
Takto to funguje. Více svobody, více znalostí, více inovací. A více inovací vede k dynamickému hospodářskému růstu. Méně svobody, méně znalostí, méně inovací - menší hospodářský růst. Pokud tedy svoboda podporuje znalosti a inovace, které vedou k hospodářskému růstu, proč ji nepřijímají všichni lidé a vlády? Abychom to pochopili, musíme se vrátit k tomu, co jsem řekl dříve o tom, že inovace jsou překvapením, že jsou nepředvídatelné. Tato nepředvídatelnost je pro mnoho lidí nepříjemná. Jejich cílem je překvapení eliminovat. Člověk to najde ve všech utopických vizích od komunismu přes socialismus až po víru, že prostřednictvím složitých pojistných balíčků se bankéři mohou ochránit před katastrofickým krachem hypoték. V Evropě s jejími krachujícími sociálními státy a stále více i v USA vidíme tuto snahu eliminovat překvapení ve stále se rozšiřující roli vlády, větší byrokracii, více pravidlech, více regulacích. Každá nová krize, ať už skutečná, nebo vymyšlená, přináší stále více zákonů. Zkorumpovaný energetický konglomerát Enron se v roce 2001 zhroutil. O rok později je přijat Sarbanes-Oxleyho zákon, který do federálního registru přidává tisíce nových stran předpisů. V roce 2011 vzniká Dodd-Frankův zákon o 2 300 stranách, který je reakcí na finanční krizi z roku 2008. Od té doby se rozrostl na více než 8 000 stran.
Většina těchto nových předpisů jednoduše omezuje svobodu, a proto brání růstu a šíření znalostí. Odvádějí energii a zdroje podnikatelů od inovací směrem k dodržování předpisů. Vytvářejí nejistotu ohledně budoucnosti. A zvyšují bariéry vstupu nových podnikatelů na trh. Paradoxně ze všech těchto regulací nejvíce těží velké korporace a jejich týmy právníků, lobbistů a účetních - jen ony mají zdroje na to, aby tento zmatek rozplétaly a přežily v něm. Tento odklon od svobody však lze zvrátit, a to rychle; vlastně během několika let. Existuje řada nedávných příkladů: ve Spojených státech za Reaganovy vlády, v Chile v sedmdesátých letech, ve východní Evropě po pádu komunismu, na Novém Zélandu a v Izraeli v osmdesátých letech, v Číně a Indii v devadesátých letech, v Kanadě v prvním desetiletí 21. století. Protože se jedná o ekonomiku mysli, může se budoucnost měnit tak rychle, jak se mění mysl. Kdykoli ustupuje vlezlá vláda, rozšiřují se znalosti a následuje nová prosperita. Příležitost k dynamickému růstu existuje nejen ve Spojených státech, ale na celém světě, jen když budeme dostatečně odvážní a svobodní, abychom se jí chopili.
Jsem George Gilder pro Prager University.