Zůstaň zvědavý, zůstaň bláznivý!

Skvělá přednáška Steva Jobse, kterou pronesl na promoci absolventů Stanfordu v roce 2005.

https://www.youtube.com/watch?v=UF8uR6Z6KLc&t=2s

Je mi ctí účastnit se s vámi tohoto slavnostního ukončení akademického roku na jedné z nejlepších univerzit světa. Sám jsem nepromoval. Vlastně jsem nikdy nebyl promoci blíž. Chtěl bych vám dnes vyprávět tři příběhy ze svého života. Toť vše. Nic světoborného, jen tři příběhy.

První příběh je o spojování teček. Z Reed College jsem odešel hned po půl roce, ale ještě jsem tam asi rok a půl zůstal, než jsem odešel definitivně. Proč?

Všechno začalo před mým narozením. Moje biologická matka, mladá a svobodná absolventka univerzity, se rozhodla, že mě dá k adopci. Velmi si přála, aby si mě vzala vysokoškolsky vzdělaná rodina, a všechno bylo domluveno tak, že až se narodím ujme se mě právník se svou ženou. Jenže jsem přišel na svět a oni se na poslední chvíli rozhodli, že vlastně chtějí holčičku. Takže mým rodičům, kteří byli v pořadníku, zazvonil uprostřed noci telefon: „Máme chlapečka, kterého jsme nečekali. Chcete ho?“ „Jasně,“ řekli.

Biologická matka pak zjistila, že moje matka nemá vysokoškolské vzdělání, a můj otec dokonce ani neodmaturoval. Doklady o adopci odmítla podepsat. Obměkčilo ji, až když jí moji rodiče o několik měsíců později slíbili, že mne dají studovat.

Po sedmnácti letech jsem se ke studiu skutečně zapsal. Naivně jsem si vybral univerzitu skoro tak drahou jako Stanfordova, a tak veškeré úspory mých dělnických rodičů padly na školné. Po půl roce jsem v tom nenacházel žádný smysl. Neměl jsem potuchy, co bych chtěl v životě dělat a jak by mi univerzita mohla pomoci to zjistit. Jen jsem tu utrácel všechno, co moji rodiče za život našetřili. Proto jsem se rozhodl studií nechat a věřil jsem, že to nakonec dopadne dobře. Tenkrát jsem z toho měl trochu hrůzu, ale dnes to vidím jako jedno z mých nejlepších rozhodnutí. Od okamžiku, kdy jsem se na školu vykašlal, jsem nemusel chodit na povinné přednášky, které mne nezajímaly, a mohl jsem začít navštěvovat ty, které mi připadaly zajímavé.

Nebylo to ale všechno jen báječné. Neměl jsem kolej, a tak jsem přespával na zemi u kamaráda. Vracel jsem lahve od Coly zálohované pěti centy, abych si mohl koupit něco k jídlu. Každou neděli jsem chodil deset kilometrů na druhý konec města do chrámu hnutí Haré Krišna, abych se alespoň jednou týdně dobře najedl. Dělal jsem to rád. A později se ukázalo, že mnoho z toho, do čeho mě zvědavost a intuice navezly, je k nezaplacení. Uvedu příklad.

Reed College tehdy poskytovala snad nejlepší výuku kaligrafie v zemi. Po celém kampusu byly všechny plakáty, všechny štítky na zásuvkách vyvedeny nádherně ručně. Protože jsem se studiem skončil a nemusel chodit na normální přednášky, rozhodl jsem se, že budu navštěvovat kurs kaligrafie a že se ji naučím. Dozvěděl jsem se o patkových a bezpatkových písmech, o proměnlivých mezerách mezi různými kombinacemi písmen, o tom, co dělá dobrou typografii skvělou. Bylo to znamenité, s historickým pozadím, umělecky rafinované způsobem, na který věda nemá. Byl jsem u vytržení.

Nezdálo se, že něco z toho bych mohl v praktickém životě uplatnit. Když jsme ale o deset let později dělali první MacIntosh, využil jsem všechno, co jsem se naučil. A všechno jsme to do Maca dali. Byl to první počítač s krásnou typografií. Kdybych na univerzitě neabsolvoval tenhle kurs, Mac by neměl různé druhy písma a mezi písmeny proporcionální vzdálenosti. A protože Windows Maca jen kopírovaly, je možné, že by je neměl žádný počítač. Kdybych na univerzitu chodil dál, nikdy bych se nenaučil kaligrafii a osobní počítače by možná tu báječnou typografii neměly. To jsem nemohl vědět, když jsem byl na univerzitě, ale o deset let později už to bylo úplně jasné.

Nikdy nevíte předem, které tečky se spojí v čáru, to vidíte, jen když se ohlédnete. Musíte tedy věřit, že se vám jednou v budoucnu nějak pospojují. Musíte se na něco spolehnout – na svou kuráž, na osud, život, karmu, na cokoliv. Jedině tak budete mít dost sebedůvěry k tomu, abyste šli za svým srdcem. Tenhle přístup mne v životě nikdy nezklamal a dokázal mi změnit život.

Můj druhý příběh je o lásce a ztrátě. Měl jsem štěstí. To, co mě bude v životě bavit, jsem si našel brzy. Apple jsme založili s Wozem v garáži u rodičů, když mi bylo dvacet. Pilně jsme pracovali a za deset let se z Applu stala z nás dvou v garáži dvoumiliardová společnost s více než 4000 zaměstnanci. Rok předtím jsme uvedli na trh náš nejlepší výtvor – MacIntosh – a já překročil třicítku. A pak mě vyhodili. Jak vás můžou vyhodit z firmy, kterou jste založili? Protože stále rostla, přijali jsme člověka, o kterém jsem se domníval, že má talent a že ji se mnou bude řídit. Asi rok to fungovalo. Pak se ale naše představy o budoucnosti začaly rozcházet, až mezi námi došlo k roztržce. Naše správní rada stála za ním a tak jsem ve třiceti dostal padáka. A velmi veřejně. To, co bylo středem mého celého dospělého života, bylo pryč. Bylo to hrozné.

Několik měsíců jsem opravdu nevěděl co dělat. Cítil jsem, že jsem zklamal předchozí generaci podnikatelů, že jsem štafetový kolík při předávce upustil. Sešel jsem se s Davidem Packardem a Bobem Noycem a snažil se jim omluvit, že jsem to tak zpackal. Můj neúspěch byl veřejnou záležitostí, a dokonce jsem uvažoval, že ze Silicon Valley odejdu. Postupně mi ale začala docházet jedna věc. To, co jsem dělal, jsem měl rád. Události v Apple to ani trochu nezměnily. Odmítli mě, ale já to stále mám rád. A tak jsem se rozhodl začít znovu.

V té době jsem to nevěděl, ale jak se ukázalo, to, že mě vyhodili od Applu bylo to nejlepší, co mě mohlo potkat. Tlak být stále úspěšný nahradila lehkost nového začátku, s menší jistotou ve všem. Byl jsem svobodný a mohl jsem zahájit jedno z nejvíc tvůrčích období svého života.

Během pěti let jsem založil společnost NeXT, pak Pixar a zamiloval jsem se do úžasné ženy, se kterou jsem se oženil. Pixar jako první natočila film animovaný počítačem (Toy Story) a dnes je nejúspěšnějším animačním studiem na světě. Cesty osudu jsou nevyzpytatelné, a tak firmu NeXT koupila právě Apple, takže jsem se do ní vrátil, a technologie, které jsme vyvinuli v NeXT, jsou srdcem nynějšího znovuzrození Applu. A s Laurene máme báječnou rodinu.

Vím celkem najisto, že nic z toho by se nestalo, kdyby mne z Applu nevyhodili. Byla to hrozně hořká pilulka, ale pacient ji asi potřeboval. Život s vámi někdy zamete. Nedejte se! Jsem přesvědčen, že jediná věc, proč jsem pokračoval, byla, že to, co jsem dělal, jsem měl rád. Najděte si, co budete mít rádi. Platí to pro práci i pro lidi, se kterými budete žít. Práce vám zaplní velkou část života, a spokojení budete jedině když budete dělat to, o čem jste přesvědčeni, že to je velká věc. A jediný způsob jak dělat velkou věc, je to, co děláte, mít rádi. Jestliže jste to ještě nenašli, hledejte dál. Nedělejte kompromisy. Je to jako se všemi věcmi srdce, jakmile to najdete, poznáte to. A stejné je to se všemi velkými vztahy – jak léta ubíhají, jsou stále lepší. Takže hledejte, dokud to nenaleznete. Nepřestávejte!

Můj třetí příběh je o smrti. Když mi bylo sedmnáct, objevil jsem citát, který zněl asi takto: „Jestliže budeš každý den žít tak, jako kdyby byl tvůj poslední, jednoho dne to bude určitě pravda.“ Zapůsobilo to na mě a od té doby, po třiatřicet let, se každé ráno podívám do zrcadla a ptám se sám sebe: „Kdyby byl dnešní den v mém životě poslední, chtěl bych dělat to, co se dnes chystám dělat?“ A jakmile po mnoho dní za sebou zněla odpověď „ne“, věděl jsem, že musím něco změnit.

Vědomí, že brzo umřu, je to nejdůležitější, co mi pomohlo učinit zásadní životní rozhodnutí. Téměř všechno, veškerá vnější očekávání, pýcha, strach z nesnází nebo neúspěchu jsou tváří v tvář smrti nicotné a zůstává jen to, co je důležité. Nejlepší způsob (který znám) jak nespadnout do pasti představy, že máte co ztratit, je uvědomovat si, že zemřete. Nazí už totiž jste. Není důvod nejít za tím, co vám říká srdce.

Asi před rokem mi zjistili rakovinu. V 7.30 ráno mi udělali sken, a ten jasně ukazoval nádor na pankreatu. Neměl jsem tušení, co je pankreas. Lékaři mi řekli, že téměř jistě jde o nádor neléčitelný a abych nečekal, že budu žít déle než čtvrt až půl roku. Můj doktor mi poradil, abych šel domů a dal si své věci do pořádku, což jsou slova, kterými se obvykle sděluje, že umíráte. Znamená to pokusit se během těch několika měsíců říci dětem vše, o čem jste si mysleli, že na to máte deset let. Znamená to ujistit se, že všechno je zařízené tak, aby rodina měla co nejméně problémů. Znamená to rozloučit se.

S tou diagnózou jsem žil celý den. Večer mi udělali biopsii. Endoskopem mi zavedli jehlu jícnem, žaludkem a střevy až do slinivky břišní a z nádoru odebrali několik buněk. Byl jsem pod sedativy, ale moje žena, která u toho byla, mi říkala, že když lékaři uviděli buňky v mikroskopu, zajásali, protože se ukázalo, že to je vzácná forma pankreatického nádoru, která je léčitelná chirurgicky. Nádor mi odstranili a nic mi není.

To bylo zatím mé nejdůvěrnější setkání se smrtí a doufám, že na několik desítek let také zůstane. Ale prožil jsem si ho, a tak vám to teď mohu říkat s trochu větší jistotou, než kdyby pro mě smrt byla sice užitečný, ale čistě intelektuální pojem:

Umřít nechce nikdo. Ani lidé, kteří chtějí do nebe, nechtějí zemřít, aby se tam dostali. A přesto je smrt osud, který všichni sdílíme. Nikdo mu neunikne. A tak to má být, protože smrt je pravděpodobně nejlepším vynálezem života. Je to hybná síla změn. Odstraňuje staré, aby udělala cestu novému. Právě teď to nové jste vy, ale zanedlouho zestárnete a budete odstraněni. Omlouvám se, že to tak dramatizuji. Ale je to tak.

Váš čas je vymezen, takže jím neplýtvejte a nežijte život někoho jiného. Nenechte se polapit představou, že je nutné žít podle toho, co si myslí jiní. Nepřipusťte, aby šum jiných názorů přehlušil váš vlastní vnitřní hlas. A to nejdůležitější: mějte odvahu jít za svým srdcem a svou intuicí. Těm je nějak jasné, čím doopravdy chcete být. Všechno ostatní je druhotné.

Když jsem byl mladý, vycházela pozoruhodná publikace s názvem „Whole Earth Catalog“, která patřila k biblím mé generace. Vytvořil ji nedaleko odtud v Menlo Parku Stewart Brand a nesla jeho poetický dotek. Bylo to ke konci šedesátých let, v době před osobními počítači a DTP, a tak katalog vznikal na psacím stroji, pomocí nůžek a fotoaparátů Polaroid. Byl to svým způsobem Google v papírové podobě, pětatřicet let předtím, než se tento vyhledavač objevil. Byl idealistický, seznamoval s důležitými nástroji a velkými teoriemi.

Stewart s týmem vydali těch katalogů několik, a když se jejich čas naplnil, vyšel poslední. Bylo to v polovině sedmdesátých let a mě bylo tolik, jako je vám teď. Na zadní straně obálky byla na fotografii venkovská silnice časně zrána, taková ta silnice, na které se dá stopovat, jestli máte tu dobrodružnou povahu. Pod ní stálo: „Zůstaň zvědavý, zůstaň bláznivý.“ S tímto posledním vzkazem se loučili. Zachovejte si zvědavost, zachovejte si bláznivost. To jsem si vždycky přál pro sebe. A dnes, když promujete a budete se pouštět do nových věcí, to přeji také vám.

Zůstan zvědavý, zůstaň bláznivý! Děkuji vám.

 


Nezbytné čtení pro všechny do 25 let

Co se můžeš naučit od dělníka, který celý život pracoval pro UPS? Od člověka střední třídy, který neměl vyšší roční plat než 14 000 dolarů a přesto ve svém stáří disponoval majetkem okolo 70 mil. dolarů?

Theodore Jonson pracoval pro UPS (americká kurýrní společnost) a nikdy nevydělal víc než 14 000 dolarů ročně. Do důchodu odešel v roce 1952 se 700 000 dolary v akciích. Důchodu si užíval 39 let a přitom nakumuloval bohatství ve výši 70. mil. dolarů. Johnson zemřel v 91 letech a většinu svého majetku daroval nadaci podporující vzdělání znevýhodněných studentů navštěvujících malé školy.

Uf. Když si přečteš tuto informaci, tak jí nevěříš. Říkáš si to není možné. To je nesmysl.

Je to možné, nebo ne?

Pan Jonson dokonale využil sílu složeného úročení (compounding). Z každé výplaty dal 20% bokem na investiční účet a nechal tyto investice dlouhodobě pracovat. 

Co je to síla složeného úroku? Síla složeného úroku je základ investování. Znamená to, že necháš své peníze / investice pracovat za sebe. Při dlouhodobém investování využíváš složeného úroku, úroků z úroků, výnosů z výnosů.

Albert Einstein nazval složený úrok největším matematickým objevem všech dob. Osmým divem světa. K tomu, abychom využili složeného úroku, musíme být šetrní. Musíme být schopni s financemi hospodařit, nechat své peníze uložené a nechat je růst. Výsledek za to stojí.

Jak funguje síla složeného úroku najdeš zde

O Theodorovi Johnsonovi najdeš více zde


Burza je jen kasino a Wall streetu nezáleží na investorech

Když hledáte na internetu něco k investicím, tak vám začne vyskakovat reklama na obchodování na akciové burze, komoditní burze, na FOREXU, na kryptoměnových burzách. Všichni říkají, založte si účet a obchodujte, za chvíli z Vás budou milionáři. Tak to však není. Burza se nerovná rychlé peníze. To je jen iluze, z které obchodníci žijí.

Peníze se vydělávají prací. Investováním se uchovává hodnota bohatství a peněz.

A spekulací. Což je častým nakupováním a prodáváním akcií, měn, kryptoměn se peníze prodělávají.

Neznám nikoho kdo dlouhodobě umí nakupovat dole a prodávat nahoře. Na častých nákupech a prodejích vydělávají jen obchodníci, kteří vám obchod zprostředkovávají. Je to takové kasino. Čím častěji a déle budete hrát - obchodovat, tím víc zaplatíte na poplatcích obchodníkovi a tím pravděpodobněji o své peníze přijdete.

Investování je dlouhodobý proces. Můžeme se na něj dívat, jako když zasadíte strom. Ten nevyroste za minuty, hodinu, týden nebo měsíc. Když koupíte byt na investici, taky ho za minutu, den, týden, měsíc nebudeme prodávat, ale budete ho držet dlouhodobě, pronajmete ho, aby Vám přinášel nájem.

Peníze se nevydělávají nakupováním a prodáváním aktiv, ale koupením za férovou nebo lepší cenu a necháním času na zhodnocení.


Vznik unikátního spolku KOMPAS

Křesťanští podnikatelé a obchodníci se budou od roku 2018 sdružovat v unikátním spolku KOMPAS

Od začátku roku 2018 se podnikatelé, obchodníci či manažeři, které pojí křesťanská víra budou sdružovat v unikátním spolku KOMPAS. Tato nezisková organizace je nástupkyní stejnojmenného neformálního sdružení, které vzniklo v roce 2010. Hlavním cílem nového spolku bude sdílení víry, společných zájmů, zkušeností a budování vzájemných vztahů. Naopak obchod půjde stranou, hlavním pojítkem by měla být především křesťanská víra.

Název nově vzniklého spolku představuje zkratku, která odkazuje k jeho členům. KOMPAS –Křesťanští Obchodníci, Manažeři, Podnikatelé A Samostatně výdělečné osoby. „Hlavním smyslem založení spolku je snaha o prohloubení aktivit křesťanských podnikatelů či manažerů. Zatímco dřívější sdružení bylo spíše neformální skupinou, kterou měly na starosti dvě osoby, současný spolek zakládá 14 podnikatelů, kteří se všichni mohou podílet na jeho dalším směřování,“ řekl jeden ze členů Jiří Jemelka.

Mezi hlavní aktivity spolku budou patřit pravidelná čtvrtletní setkání, které se v roce 2018 budou konat celkem osmkrát, a to v rámci tzv. KOMPAS Clubů. Kromě podnikatelů se na nich objeví vždy zajímavý host. K těmto čtvrtletním KOMPAS Clubům se jako další z několika chystaných aktivit přidají také odborné semináře. Nejbližší z těchto specializovaných seminářů se přitom budou konat už v polovině února v Praze a Olomouci, jejich tématem bude bohatství a investování s investičním stratégem Jaroslavem Hlavicou. Již nyní pak spolek plánuje velkou podzimní konferenci pro podnikatele, které se budou moci účastnit jejich rodiny.

Zapsaný spolek KOMPAS by se rád rozrůstal a to i díky zajímavým impulsům a inspiracím, které svým členům nabízí. Na webu krestanskypodnikatel.cz zájemci najdou mnoho podnětů. Zveřejňují se zde např. i rozhovory s křesťanskými podnikateli o jejich cestě k podnikání, o vztahu k církvi, víře či rodině. „Chceme, aby byl tento v Česku unikátní spolek hodnotným zdrojem informací, motivace, trendů a idejí pro křesťany v otázkách podnikání a duchovního života. Ačkoliv je KOMPAS společenstvím křesťanů katolíků, tvořit ho s námi může každý podnikatel, manažer či obchodník, pro kterého je Ježíš autorita, které naslouchá. Je zkrátka otevřený všem,“ uzavřel Jiří Jemelka.

O zapsaném spolku KOMPAS 

KOMPAS z.s. je neziskovou organizací sdružující křesťanské obchodníky, manažery, podnikatele a samostatně výdělečné osoby. Spolek vznikl v roce 2018 jako nástupnická organizace do té doby neformálního stejnojmenného sdružení. Jeho posláním je podpořit křesťanské nebo křesťansky smýšlející podnikatele v jejich byznysu a zároveň jim poskytnout podporu, vedení a duchovní formaci. Spolek pro své členy pořádá pravidelná setkání v Praze a Olomouci, jednou za rok pak také organizuje výjezdní konferenci. Více se můžete dozvědět na www.krestanskypodnikatel.cz/


Finanční pravidla pro život

Život nestojí na penězích. Stojí na víře. Na lásce. Na rodině a vztazích. Na osobním vývoji, učení se a růstu. A součástí tohoto růstu je také najít rovnováhu mezi různými silami v životě. Peníze jsou součástí této symetrie stejně jako zdraví nebo duchovno.

Ti kdo nepřijímají zodpovědnost za finanční záležitosti, ztrácejí v životě rovnováhu. Dobrou zprávou je, že nemusíme dělat moc, abychom dostali své finance pod kontrolu. Musíš prostě dodržet několik jednoduchých pravidel, jak zefektivnit výdaje a řešit své největší problémy s penězi:

1/ Utrácej míň, než vyděláš

„Roční příjem 20 liber a výdaje 19,96 liber – to vede ke štěstí! Ale roční příjem 20 liber a výdaje také 20 liber, to nula od nuly pojde a to působí jen samé trápení“ říká pan Micawber Charlse Dickense a plně to vystihuje proč máš utrácet míň než kolik vyděláš.

2/ Dej si 24 hodin na rozmyšlenou pro větší nákupy

Stanov si určitý limit ve výši např. 1000Kč a nákupy, které převýší tuto částku, na 24 hodin odlož. Často jednáme impulzivně a utrácíme peníze za věci, které ve skutečnosti nepotřebujeme. Po jejich koupi z nich nemáme moc užitku a radosti. Proto větší nákupy o 24 hodin odlož a přemýšlej, jestli opravdu tuto věc potřebuješ?

3/ Nepůjčuj si

Nákup na dluh prodražuje nakoupené věci. Dříve lidé šetřili a tím, si budovali přínosnou charakterovou vlastnost. A především měli daleko větší radost z pořízených věcí, na které šetřili třeba i několik let. Nyní nešetříme a  bereme si úvěry, abychom si splnili sen, koupili co potřebujeme (nebo spíše nepotřebujeme). Nakupuje na úvěr lepší telefon, tablet, dovolenou, auto….. Je to bez práce, námahy, je to pohodlné. K tomu nás samozřejmě nutí bankéři. Protože, čím víc úvěrů si vezmeme, tím větší zisky a prémie bankéři budou mít. Říkáme si, však to dělají všichni. Jen zapomínáme, že dluhy se musí splácet. Tím, že se zadlužíme, se staneme nesvobodnými.

Zadlužování pokládám, za jednu z nejzávažnějších hrozeb dnešní generace. Tato finanční nezodpovědnost vede k chudobě a neštěstí. Dneska máme tolik věcí, přesto nejsme šťastní. Díky dluhům musíme více pracovat a tím se obíráme o čas, rozpadají se nám rodiny, domovy, naše zdraví.

4/ Našetři si rezervu na horší časy

Vytvoř si finanční rezervu pro nenadálé výdaje, horší časy. Dle mého by tato finanční rezerva měla být, minimálně ve výši půlročního přijmu.

Utrácej to, co ti zbyde po úsporách a ne naopak. Protože když budeš šetřit po výdajích, tak nikdy nic nenašetříš.

5/ Investuj, vytvoř si druhý zdroj příjmů

Proč investovat?

Vezmi do vlastních rukou zodpovědnost za svůj život, své finanční záležitosti.

„Nezáviset na jednom zdroji příjmu, vytvořit si investováním druhý zdroj“ radí Warren Buffett.

Proto odkládej minimálně desetinu svého běžného příjmu a min. devadesát procent mimořádného příjmu pravidelně bez výjimek. Odložené peníze investuj, nespekuluj s nimi. Na tuto část investovaných aktiv, kterou dlouhodobě buduješ nesahej ani při špatných časech. Na ty měj vytvořenou finanční rezervu. Dopřej investovaným prostředkům čas pro zhodnocení, využij síly složeného úroku.

https://www.umeniinvestovat.cz/souhrn-investicnich-chyb/


Akciový trh ≠ Rychlé peníze

30 velkých myšlenek Seth Klarmana z jeho knihy Margin of Safety, jež se stala klasikou hodnotového investování. Tato kniha je vyprodaná a její nové výtisky se prodávají na internetových knihkupectvích za 3 000 – 5000 dolarů.

Myšlenka č. 9: Akciový trh Rychlé peníze

Spousta neúspěšných investorů považuje akciový trh za způsob jak lehce vydělat peníze bez práce, spíše než jako způsob investování kapitálu se slušným výnosem.

Každému by se líbil rychlý a snadný zisk a vyhlídka zisku bez námahy podněcuje chamtivost investorů. Chamtivost vede hodně investorů k tomu, aby hledali zkratky k investičnímu úspěchu.

Než aby využili sílu složeného úroku v čase, pokouší se, realizovat rychlý zisk pracují na horkých tipech. Nezváží jak ten, kdo jim dává typy, se mohl dostat k těmto cenným informacím (ať už legálně nebo nelegálně) a proč pokud jsou tak cenné jim je poskytuje.

Chamtivost se také projevuje jako nepatřičný optimismus nebo jemněji jako uspokojení tváří v tvář špatným zprávám.

Konečně chamtivost může také u investorů způsobit přesunutí jejich zaměření od dosažení dlouhodobého investičního cíle ve prospěch krátkodobé spekulace.

 


Emoce hrají devastující roli v investování

30 velkých myšlenek Seth Klarmana z jeho knihy Margin of Safety, jež se stala klasikou hodnotového investování. Tato kniha je vyprodaná a její nové výtisky se prodávají na internetových knihkupectvích za 3 000 – 5000 dolarů.

Myšlenka č. 8: Emoce hrají devastující roli v investování

Neúspěšní investoři jsou ovládáni emocemi. Spíše než aby reagovali chladně a racionálně na výkyvy trhu, reagují emocionálně s chamtivostí a strachem.

Všichni známe lidi, kteří jednají zodpovědně a promyšleně většinu času, ale rozzuří se, pokud investují peníze.

Může jim to trvat spoustu měsíců dokonce let těžké práce a disciplinovaného šetření, aby nahromadili peníze, ale pouze několik minut, aby je investovali.

Ti samí lidé přečtou několik spotřebitelských publikací a navštíví hodně obchodů před tím, než si koupí televizi nebo foťák a pak krátce nebo vůbec nezkoumají akcie, o kterých se dozvědí od přátel.

Racionalita, která se uplatňuje u nákupu elektronického nebo fotografického vybavení, chybí při investování.


Investiční chyba 6: Investování je pro bohaté

Nejčastější a největší investiční chyba je, že vůbec neinvestuji.

Většina lidí si myslí, že investování je jen pro bohaté. Říkají si: „Abych mohl investovat potřebuji velký kapitál.“ To je však nesmysl.

Když budete investovat 50 let 1000 Kč měsíčně do investičního aktiva, které Vám přinese 7% p.a., po 50. letech budete mít naakumulovaný kapitál ve výši 5,45 mil. Kč při celkové vložené investici jen 600 tis. Kč., tzn. devítinásobek vloženého kapitálu.

U investování je nejdůležitější čas. Jak dlouho necháš své investice/peníze pracovat a jak se projeví síla složeného úroku.

Proto investujte! Investujte, nespekulujte a dlouhodobě nespořte.

Kvapně nabyté bohatství postupně mizí, kdo po špetkách shromažďuje, zbohatne.     Př 13,11

 Jestliže sis v mládí nic nenashromáždil, jak budeš ve stáří něco mít?   Sir 25,3

O složeném úroku se dozvíš více zde


Disciplína: ukazuj, že Ti záleží

Disciplína: ukazujte, že vám záleží

Lou Holtz (Vítězná cesta)

Jedno slovo, kterým mne často popisují jako trenéra je „autoritář“. Lidé to berou jako hanlivý komentář, a já bych snad měl také. Ale myslím si, že je to kompliment.

Nejsem si vědom toho, jak bych mohl být úspěšný rodič, učitel, trenér nebo manažer bez pochopení důležitosti disciplíny.

Bohužel někteří lidé přirovnávají autoritáře k osobě bez lásky, porozumění a skutečného znepokojení pro své děti, studenty nebo hráče. Nic není dál od pravdy.

Je potřeba mnohem více úsilí, organizace a závazku poskytnou disciplinované prostředí, kde si lidé mohou vychutnat úspěch a získat důvěru.

Nespojuj disciplínu s obtěžováním. Disciplína plodí úspěch. Obtěžování plodí opovržení. Pokládám tři otázky: Udělá je to lepším člověkem? Lepším studentem? Nebo lepším atletem? Pokud je odpověď ano, tak je to disciplína. Pokud je odpověď ne, pak je to obtěžování. Pokud se pokoušíš vynutit určitá opatření, která dokážou, že jsou pod kontrolou, nemáš šanci dosáhnout úspěchu a dělají obrovskou medvědí službu zaujatým jedincům.

Důležitá věc, která je potřeba vysvětlit rozvíjejícím se lidem je, že život je otázkou volby. Bůh nám dal sílu myslet, milovat, vytvářet, snít, plánovat, představovat si a vybírat si. Věřím, že největší moc, kterou máme je moc si vybrat. Volby mají důsledky, a jakmile pochopíme důsledky určitých voleb, rozvoj a úspěch bude jistě následovat se stejnou konzistencí, jako že východ slunce následuje po západu slunce.

Když se rozhodneš neučit se na písemku, v podstatě jsi se rozhodl nenapsat ji. Pokud dostaneš pětku, obviňuješ z toho učitele, který prosadil tvou volbu, kterou jsi udělal. To platí i pro naše děti.  Pokud naše děti nechtějí dělat domácí práce během týdne. Tak také pochopí, že se rozhodli strávit víkend bez přístupu k telefonu a svým kamarádům. To vás může bolet, vidět je nešťastné, při domácím vězení v jejich pokoji, ale bylo to jejich rozhodnutí ne vaše.

Opravdu nemám rád suspendování fotbalového hráče, protože nejsem trenérem, abych se zbavoval lidí, ale abych je zachránil. Vždy jim řeknu, jaké mají volby a co musí udělat, abych je vzal zpátky do týmu. Když prosazuji jejich rozhodnutí, snaží se donutit mě k tomu, abych přehlédl jejich jednání, slibují, že se to už nestane. Zatímco soucit Vás bude svádět k tomu, aby jste jejich jednání prominuli, zkušenost mi říká, že by to byla chyba.

Minulý rok jsem se s jedním atletem tak rozčílil, že jsem mu řekl, že si bude muset vybrat a chodit do třídy, na akademická setkání atd. Pokud to neudělá, vybere si suspendaci z našeho týmu. Dal mi slovo, že se změní a já jsem mu dal své slovo, že když to neudělá, vyřadím ho z týmu. Nedodržel svůj slib. Když jsem mu řekl, že je suspendován na jeden semestr, prosil o další šanci. Řekl jsem mu, že nedodržel své slovo, a já své dodržím. Je nespravedlivé od člověka, který nedodržel své slovo, nutit mě abych nedodržel slovo své.

Rozdíl mezi dnešními sportovci a sportovci před 25 lety je ten, že dnes každý mluví o svých právech a privilegiích, zatímco před 25 lety lidé mluvili o svých povinnostech a odpovědnosti. Jako vedoucí mám povinnost, aby si lidé uvědomili, že nemají právo ohrozit šance druhých na úspěch.

Na závěr mi dovolte uvést příklad dvou mladých mužů, kteří dostali nové štěně. První muž miloval svého psa a zasypal ho láskou a náklonností. Cokoliv pes udělal, bylo v pořádku. Nebyly tam žádné restrikce k novému štěněti.

Druhý mladík také miloval své štěně. Ale protože je miloval, tak mu dal utahovací obojek. Kdykoliv pes udělal něco, co neměl, obojek zapracoval. Netrvalo dlouho a pes si uvědomil, že existují určitá omezení v jeho svobodě. Po roce mladík sundal svému psovi vodítko a dal mu větší volnost. Pes běhal po okolí a všichni ho měli rádi. Důvod pro sundání obojku byl ten, že majitel věděl, že pes bude poslouchat jeho příkazy. Nebude kousat, ničit a zneužívat svou svobodu. Pochopil co je a není tolerováno.

První muž, který zahrnoval svého psa jen láskou, nemůže psovi povolit žádnou svobodu, protože nebude poslouchat žádné příkazy, nepochopí, že existují určitá omezení, co je a není tolerováno.

Chcete utahovací obojek na rok, takže si můžete užít svobody po zbytek života, nebo rozmazlování a nikdy nebýt svobodný?

Stejný příklad platí pro naše děti a sportovce. Jen se snažím je připravit na žití úspěšného a šťastného života, který začíná disciplínou.


Do čeho investovat?

Do čeho investovat?

Jako běžný investor můžeš investovat do dvou typů aktiv - do akcií a nebo do nemovitostí. Aktiva, které v dlouhodobém horizontu ochrání investora proti inflaci.

Nemovitosti jsou spojeny s vyšší pořizovací cenou (může se využít zadlužení) a starostmi s jejím provozem, s jejím pronájmem... Na druhou stranu si na nemovitost můžeš šáhnout. Mít pocit, že něco vlastníš.

Akcii mnozí pokládají jen za řádek v počítači. Jiní je mají spojeny s kupónovou privatizací a tuneláři. Obecně však koupí akcie se stáváš zanedbatelným vlastníkem společnosti a jejich aktiv, které produkují příjem a zisk.

Akcie a nemovitosti jsou dva typy aktiv, které uchovají hodnotu bohatství před inflací.

Nákupy ostatních aktiv jako obrazy, sochy, staré auta, víno jsou sběratelstvím a ne investováním.

Taky nákup zlata a komodit není v pravém slova smyslu investice, protože nelze určit jejich hodnotu (nepřináší úrok, dividendu, nájem...).