Jak vybírat investičního manažera?
Následující otázky pomohou při výběru investičního manažera:
1/Totální integrita investičního manažera
2/ Skutečná, hluboká a plynulá znalost toho, co říká a že také udělá jménem klienta.
Co řeknete, to platí.
3/ Dokážete pochopit jejich investiční filozofii?
Pokud investiční manažer není schopný srozumitelně vysvětlit svou investiční filozofii, strategii, tak pravděpodobně žádnou nemá. A pokud nejsou schopní vysvětlit proces hledání a výzkum investičních nápadů, pravděpodobně žádný nemá. Jak se rozhodují, které výroční zprávy zrovna analyzují? Pokud nejsou schopní odpovědět. Pravděpodobně jen čekají na makléře, který jim zavolá nějaké investiční tipy.
Je důležité, aby vybraná investiční strategie odpovídala vaší nátuře a zajistila vám dobrý spánek.
4/ Jaká je jejich dlouhodobá dosažená výnosnost?
Čím delší tím lepší. Optimální zkoumané období by mělo být deset a více let. Minimální pět let, kdy ve zkoumaném horizontu je i období poklesu, ne jen růstu. Dosažená krátkodobá výkonnost a jen na rostoucím trhu nemá moc velkou vypovídací schopnost.
Ptám se sám sebe, byl bych s tímto výsledkem spokojen při takové investiční strategii? Každý investiční manažer má svůj styl. Je proto důležité, čí je tato dosažená výnosnost? Kdo tuto dlouhodobou investiční strategii dosáhl. Je stávajícího investičního manažera, nebo manažera, který řídil investice fondu dlouhou dobu před ním a před dvěma lety odešel do důchodu?
5/ Dlouhá vzletová dráha (což znamená, že správce je přiměřeně mladý)
U investování je velmi důležitý čas. Jak dlouho pro sebe nechám své investice pracovat. Čím déle, tím lépe. V dlouhém časovém úseku se síla složeného úroku projeví více, než v krátkodobém horizontu.
6/ Poplatková struktura je skutečně spravedlivá oběma směry
Obecně čím nižší celkové náklady na investici, tím vyšší dosažený výnos.
Je poplatková férová i pro investora? Zde je třeba rozlišovat, zda investiční manažer je placený z dosaženého výnosu, nebo z toho, kolik prodá svým klientům produktů (z objemu). Většina investičních poradců, manažerů u nás je placená z objemu, ne z dosaženého výnosu.
Proto je třeba se ptát, jak je investiční poradce placen. Z čeho pramení jeho příjem? Nenabízí nám produkt, z kterého aktuálně získává největší provizi? Na úkor rizika, výnosu této investice?
7/ Co dělá manažer se svými vlastními penězi?
Pokud si myslíš, že investiční manažer je chytrý, ale své peníze spravuje jinak, než bude investovat tvé prostředky, musíš se zeptat proč, a jak investuje své prostředky? Pokud investiční manažer nemá dost přesvědčení o své investiční strategii tak, aby jedl svou vlastní kaší (neinvestuje své vlastní prostředky spolu s prostředky investorů), je lepší se poohlédnout někde jinde.
Jíst svou vlastní kaši znamená investovat své bohatství do stejných aktiv, do kterých investuje prostředky svých klientů. Tj. když dojde ke ztrátě hodnoty těchto aktiv, tak investiční manažer pokles pocítí zásadně na svém vlastním bohatství. A ne jen na oko tak, že má nakoupeno pár kousků stejných aktiv, fondů, akcií, ale při ztrátě hodnoty, tak jeho finanční pozice neutrpí.
Kapitalismus nebo socialismus: Který z nich je demokratičtější?
Prostý překlad videa PragerU.
https://www.youtube.com/watch?v=dTRs5FnoaKA
Proč je socialismus tak populární?
Ještě před necelými deseti lety jste nemohli mluvit o "socialismu" v pozitivním smyslu a doufat v kariéru v americké politice.
Socialismus byl označován jako slovo na "s".
Nyní ho explicitně nebo implicitně potvrzuje téměř každý na levici.
A překvapivě se zdá, že vzhledem k neúspěšnosti socialismu socialisté získávají půdu pod nohama.
Proč? Čím je socialismus pro mnohé tak přitažlivý?
Socialismus je podle jeho zastánců demokratičtější, a tudíž morálnější než kapitalismus.
Vysvětluje nám to levicový filmař Michael Moore.
"Demokratický socialismus znamená, že každý má místo u stolu a každý dostane kousek koláče".
Známý socialistický spisovatel Irving Howe napsal ve své autobiografii z roku 1982 něco podobného: "Věříme, že demokracie... v našem politickém životě by se měla hluboce rozšířit i do života ekonomického."
Základní myšlenkou je zde to, že socialismus se ospravedlňuje díky svým kořenům v lidovém souhlasu. Pokud většina lidí prostřednictvím svých volených zástupců prohlásí něco za veřejný nárok - řekněme bezplatnou vysokou školu nebo bezplatnou zdravotní péči -, pak je oprávněné vybírat prostředky od těch, kteří vytvářejí bohatství, aby to zaplatili.
Jak tvrdí Nathan Robinson ve své knize Proč byste měli být socialisty, morálním imperativem je předat ekonomiku pod kontrolu "lidu".
Zní to dobře, alespoň povrchně... dokud se neponoříte trochu pod povrch.
Zaprvé, jakou přímou kontrolu má "lid" nad jakoukoli vládní institucí? Jakou kontrolu má britský lid nad Národní zdravotní službou? Jakou kontrolu mají Američané nad ministerstvem motorových vozidel nebo americkou poštou? Odpověď je samozřejmě žádná. Skutečná lidová kontrola nad vládními institucemi je vzhledem k její praktické nemožnosti přeludem.
Zadruhé, co když 51 procent Američanů odhlasuje konfiskaci prostředků jediné osoby, řekněme Billa Gatese? Je to správné?
V autoritářské socialistické vládě se jediný diktátor zmocní plodů vaší práce. Všichni jsou proti tomu. V demokratickém socialismu to dělá většina. Konečný výsledek je stejný - jste okradeni.
Základním problémem demokratického socialismu je však jeho předpoklad, že v systému volného trhu není ekonomika pod kontrolou lidí. To je přesný opak toho, jak věci fungují.
Dovolte mi to vysvětlit.
Každý z nás je nejen občanem, ale také spotřebitelem. Tyto kategorie se překrývají: každý občan je spotřebitel a každý spotřebitel je také občan. Spotřebitel je stejně jako občan voličem. Jako občané volíme jednou za dva nebo čtyři roky, jako spotřebitelé volíme mnohokrát denně.
Občan volí hlasovacím lístkem, který ho nic nestojí, kromě nepříjemností spojených s návštěvou volebních místností. Spotřebitel volí svými penězi, které ho stojí hodně - všechen čas a úsilí, které vynaložil, aby tyto peníze vydělal.
Pouze zlomek občanů je oprávněn volit u volebních uren, ale každý spotřebitel volí na trhu - dokonce i zločinci, dokonce i děti. Nelegální cizinci nemohou volit politické kandidáty, ale i oni hlasují svými penězi. Občané se navíc účastní systému zastupitelské demokracie - jejich názory jsou filtrovány prostřednictvím politiků, kteří je zastupují. Spotřebitelé naproti tomu hlasují v systému přímé demokracie.
Pokud dáváte přednost Audi před Lexusem nebo Apple iPhone před Samsungem Galaxy, nemusíte volit nějakého jiného člověka, aby tyto preference uplatnil; děláte to přímo sami tím, že za ně zaplatíte. Zde vidíme tajemství toho, jak tito miliardáři jako Jeff Bezos tak zbohatli. My jsme je udělali bohatými! Nerovnost, na kterou si socialisté stěžují, je výsledkem lidového mandátu. Chcete méně miliardářů? Přestaňte kupovat jejich věci!
Svobodný trh nefunguje díky "chamtivosti" nebo "vykořisťování", ale díky uspokojování našich přání, a nejúspěšnější podnikatelé jsou ti, kteří předvídají naše přání ještě dříve, než je máme. Stevu Jobsovi nikdo nenapsal, aby vyrobil telefon, který by fotil, umožňoval posílat textové zprávy a poslouchat hudbu. Vymyslel ho a sestrojil ještě předtím, než jsme věděli, že bez něj nemůžeme žít.
Tržní ekonomika zahrnuje takovou míru účasti lidu a demokratického souhlasu, jakou může politika jen závidět. Nepotřebujeme rozšiřovat demokracii z politické do ekonomické sféry, už ji máme.
A morální základ svobodných trhů, stejně jako našeho politického systému, spočívá ve vůli lidu - v druhém případě ve vůli projevené pouze v den voleb, v prvním případě ve vůli projevované vědomě, důrazně a neustále.
Nepotřebujeme socialismus.
Protože už máme něco morálnějšího a demokratičtějšího.
Říká se tomu kapitalismus.
Proč funguje kapitalismus?
Tento měsíc navštívil Prahu Dennis Prager zakladatel nejvlivnějšího amerického konzervativního média v USA – PragerU. Pod videem, které mě zaujalo, najdete jeho volný překlad.
https://www.youtube.com/watch?v=w6adVQrSUAc
Nikdo nezpochybňuje, že všechny ekonomické systémy odrážejí vnitřní zájem lidí o sebe sama. Ale pouze kapitalismus vytváří skupinu lidí, známou jako podnikatelé, kteří nemají jinou možnost než se starat o potřeby a přání druhých. Tito ostatní jsou jejich zákazníci.
Jen málo ekonomů však skutečně studuje chování těchto podnikatelů, kreativních vůdců kapitalistických podniků. Kdyby to udělali, zjistili by, že podnikatelé se ze samé podstaty své činnosti musí vyhýbat chamtivosti. Reagování na druhé je především pravým opakem chamtivosti.
Za druhé, chamtivost se v ekonomické sféře obvykle projevuje jako okamžitá spotřeba zboží a služeb. Popadnu, co mohu, bez ohledu na ostatní. Podnikatelé však musí začít šetřit, což je definováno jako vzdání se spotřeby za účelem dosažení dlouhodobých cílů. Často trvá měsíce, někdy i mnoho let, než se podaří uvést na trh nový výrobek nebo službu.
Podnikatelé navíc musí spolupracovat s ostatními a vytvářet týmy, aby dosáhli svých cílů. Při navrhování svého zboží a služeb se musí - opět - zaměřit nikoli na své vlastní potřeby, ale na potřeby ostatních. I to je opakem chamtivosti.
To, co podnikatelé dělají, když usilují o zisk, je tedy mnohem víc než jen vlastní zájem. Zisk je spíše měřítkem toho, jak dobře firma slouží ostatním. V kapitalismu podnik prosperuje pouze tehdy, pokud zákazníci dobrovolně obchodují za jeho produkci.
A pouze zlepšováním svých služeb ostatním může podnik prosperovat a růst. Pokud podnikatel sleduje především své vlastní zájmy a zájmy zákazníků až na druhém místě, jeho podnik zkrachuje. A dříve nebo později ho altruistický podnikatel předčí.
Kapitalismus je tedy ve své podstatě soutěží v dávání. Samozřejmě, že je do toho zapojen vlastní zájem. Ale genialita kapitalismu, a pouze kapitalismu, spočívá v tom, že vlastní zájem převádí na altruismus. Podnikatelé si mohou pomoci pouze tím, že pomohou druhým.
Všichni, kdo začali podnikat a přinesli kvůli tomu velké oběti, znají drama prvního dne: chce svět to, co mu mohu dát? Ať už jde o imigranta, který si otevře kosmetický salon, nebo Steva Jobse, který prodává počítač Apple, úspěch není zdaleka zaručen. Ve skutečnosti je to právě naopak.
Tyto odvážné duše, podnikatelé, kteří jsou tepajícím srdcem kapitalismu, kteří nám přinášejí nekonečné materiální výhody, jež si užíváme, od bankomatů až po léky zachraňující život - by měli být vzýváni k obdivu, ne strháváni.
Právě altruismus je důvodem existence kapitalismu a nadějí civilizace.
Co nám bible říká o investování?
Pán Ježíš se o investování zmiňuje v podobenstvích o talentech (Mt 25,14-30) a hřivnách (Lk 11-27).
Podobenství o talentech
Je to, jako když člověk vydávající se na cestu zavolal své služebníky a svěřil jim majetek. Jednomu dal pět talentů, jinému dva, třetímu jediný, každému podle jejich schopností, a potom odcestoval. Ten, který dostal těch pět talentů, ihned šel a obchodoval s nimi a vyzískal z nich pět dalších. Stejně tak ten, který dostal dva, vyzískal z nich dva další. Ale ten, který dostal jen jediný, odešel, vykopal jámu v zemi a peníze svého pána ukryl. Po dlouhém čase přichází pán těch služebníků a účtuje s nimi. Přistoupil ten, který dostal těch pět talentů a přiložil dalších pět: „Pane“ řekl: : „svěřil jsi mi pět talentů; hle, tady je pět dalších talentů, které jsem vyzískal“. – „Správně, dobrý a věrný služebníku,“ řekl mu jeho pán, „nad málem jsi byl věrný, nad mnohým tě ustanovím; vejdi do radosti svého pána.“ Potom přišel ten, který dostal dva talenty: „ Pane“ řekl, „svěřil jsi mi dva talenty; tady jsou další dva talenty, které jsem vyzískal.“ - „Správně, dobrý a věrný služebníku,“ řekl mu jeho pán, „nad málem jsi byl věrný, nad mnohým tě ustanovím; vejdi do radosti svého pána.“ Nakonec přišel ten, který měl v držení jediný talent: „ Pane,“ řekl, „poznal jsem tě jako tvrdého člověka: sklízíš tam, kde jsi nesel, a sbíráš, kde jsi nic nerozhodil. A tak jsem dostal strach, šel jsem a ukryl jsem tvůj talent do země; tady ho máš. Je tvůj.“ Ale jeho pán mu odpověděl: „Špatný a líný služebníku! Věděl jsi, že sklízím, kde jsem nezasel, a že sbírám, kde jsem nic nerozhodil? Měl jsi tedy mé peníze uložit u peněžníků a při návratu bych si byl vybral, co mi patří, i s úrokem. Vezměte mu tedy jeho talent, a dejte jej tomu, jenž má těch deset talentů. Neboť každému, kdo má, bude dáno a on bude mít ještě víc; ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má. A toho služebníka budižkničemu vyhoďte ven do tmy, tam bude pláč a skřípění zubů.“ (Mt 25,14-30)
V obou těchto podobenstvích nám říká, že bychom měli využít svůj život, jak nejlépe umíme. Za talenty a hřivny pokládá naše schopnosti, které jsme nezaslouženě dostaly. Každý jsme individualita, každý máme jiné výjimečné schopnosti, a máme je využít co nejlépe. Měli bychom být dobrými správci svých schopností a majetku. Abychom na konci života nemuseli skřípat zuby.
O investování se můžeme učit od nejlepšího investora všech dob, kterým byl Josef Egyptský. Pokud jeho příběh neznáte, najdete ho v Bibli v knize Genesis. (Gn 37,2 - 50,26).
Proč máme investovat a jak máme investovat?
Na to nám odpovídá v bibli výklad faraonových snů Josefem Egyptským. (Gn 41,1 – 41,36). Kdy se faraonovy zdálo o sedmi tučných kravách, které požraly hubené a šeredné krávy. A dále, kdy sedm mohutných a pěkných klasů pohltilo sedm chudých klasů. Oba tyto sny znamenají jedno, že bude sedm let hojnosti, po kterých přijde sedm let hladu. A na tyto dny hladu se má faraón připravit. V tomto úryvku Josef Egyptský říká, že by měli odkládat pětinu úrody na horší časy.
My nevíme, kdy k nám přijdou léta hladu, proto bychom měli část svého příjmu dávat bokem a na horší časy se připravit. Poučením by mělo být, dávat bokem 20% svého přijmu, investovat ho do budoucnosti.
Další citáty o investování
Dětem svých dětí zanechává majetek dobrý člověk. Př 13,22
Kvapně nabyté bohatství postupně mizí, kdo po špetkách shromažďuje, zbohatne. Př 13,11
Věrný muž bude zahrnut požehnáním, kdo chce rychle zbohatnout, neujde trestu. Př 28,20
Jestliže sis v mládí nic nenashromáždil, jak budeš ve stáří něco mít? Sir 25,3
Každá námaha přináší zisk, tlachání plodí jen nouzi. Př 14,23
Moudrostí se staví dům, rozumem se upevňuje; věděním se plní sýpky vším drahocenným a žádoucím jměním. Př 24,3-4
Toto jsou pravidla. Na každém je domácí úkol, aby vybíral ty správné investice. Nebo pokud se o investice nechce starat sám, tak toho správného investičního manažera.
Pár slov o bitcoinu
Častá otázka: A co bitcoin?
Buffett uvedl, že kupci bitcoinu prospívají díky naději, že najdou jiné lidi, kteří za bitcoiny zaplatí více. Domnívá se, že k růstu ceny přispívá mystika měny. Poptávku po bitcoinech přirovnal k tulipánové mánii v Holandsku v 17. století, kdy cena cibulek nově představených a módních tulipánů prudce vzrostla a pak se dramaticky propadla. "Když tomu nerozumíte, jste z toho více nadšeni," řekl Buffett. "Lidé rádi spekulují, rádi hazardují."
"Elon má spoustu peněz a je velmi sofistikovaný, takže si nedělám starosti s tím, že jeho bitcoiny budou tak nějak náhodně stoupat nebo klesat," řekl Gates v rozhovoru s Emily Chang na Bloomberg Television. "Myslím si ale, že se do těchto mánií dostávají lidé, kteří nemusí mít tolik peněz nazbyt. Mojí obecnou myšlenkou je, že pokud nemáte tolik peněz jako Elon, měli byste si pravděpodobně dávat pozor.“
Charlie Munger, místopředseda Berkshire Hataway a dlouholetý obchodní partner Warrena Buffetta, se staví jasně proti raketovému růstu cen akcií Tesly i šílenství na bitcoinu. Na otázku, zda je podle něj bláznivější bitcoin za 50 000 USD nebo hodnota (EV) Tesly ve výši 1 bilionu USD, řekl: „No, mám stejný problém jako kdysi Samuel Johnson, když dostal podobnou otázku a řekl ‚Nemohu rozhodnout o pořadí priorit mezi blechou a vší,‘ a ohledně těchto možností mám stejný názor. Nevím, co je horší. Takže si nemyslím, že bitcoin skončí jako prostředek směny pro celý svět. Je příliš volatilní, aby sloužil jako prostředek směny. Je to vlastně druh umělé náhrady za zlato. A protože nikdy nekupuju zlato, nikdy nebudu kupovat ani bitcoiny.“ A doporučuje ostatním, aby se řídili jeho praxí, a to zejména začínajícím investorům.
Konečně autor knihy "Černá labuť" v rozhovoru pro CNBC označuje bitcoin za "trik" a "hru", prý připomíná Ponziho schéma. Je příliš volatilní na to, aby byl efektivní měnou, a není bezpečným zajištěním proti inflaci. V podstatě neexistuje žádná souvislost mezi inflací a bitcoinem. Žádná. Myslím tím, že můžete mít hyperinflaci a bitcoin půjde na nulu. Není mezi nimi žádná souvislost.
Šofér a fyzik
V roce 2007 přednesl Charlie Munger zahajovací řeč k absolventům Právnické fakulty Jihokalifornské univerzity. Kde vyprávěl příběh o fyzikovi Maxi Planckovi, nositeli Nobelovy ceny. Když Planck cestoval po Německu a přednášel o kvantové mechanice, jeho šofér si přednášku postupně zapamatoval. Jednou šofér navrhl, že by mohl přednášku přednést, protože ji umí stejně dobře.
Planck jeho nabídku přijal.
Za Planckova přihlížení přednesl šofér přednášku naprosto přesně - až do první otázky. V humorném závěru příběhu pohotový šofér tazateli řekl: "Překvapuje mě, že ve vyspělém městě, jako je Mnichov, dostávám tak elementární otázku. Požádám svého šoféra, aby vám na ni odpověděl." A tak se stalo.
Munger říká, že tato historka působí jako metafora pro dva druhy znalostí, které na světě existují.
Jedním z nich je "šoférská znalost" neboli povrchní znalost lidí, kteří umí žvanit. Mohou působit charismatickým dojmem a jemnou barvou hlasu. Druhým jsou "Planckovy znalosti", znalosti lidí, kteří o tématu skutečně něco vědí. Lidé kteří zaplatili cenu za získání těchto znalostí a něco umí.
Vy budete mít v životě problém když, se budete obracet k lidem se znalostmi šoférů od lidí s planckovými znalostmi.
https://www.youtube.com/watch?v=5U0TE4oqj24
Co nám Bible říká o dluzích?
Boháč ovládá chudé,
dlužník je otrokem věřitele. Př 22,7
Bohatství bývá výkupným za život člověka,
ale chudý na výtku nedbá. Př 13,8
(paralelu najdeme v bajce o ševci a bankéři. Morální ponaučení této La Fontainovy bajky tkví v tom, že dokud žil švec chudý, mohl si dovolit na bankéře nedbat, jakmile od bankéře přijal peníze, stal se na něm závislým a někdejší svobodu ztratil).
Lepší je málo spolu s bázní Jahva;
než bohatá pokladnice spolu s neklidem. Př 15,16
Na co má hlupák v rukou peníze?
Na koupi moudrosti? Na to on nestačí. Př 17,16
Hlavní myšlenkou tedy je, že při zadlužování se stávám nesvobodným.
Půjčka
Kdo půjčuje svému bližnímu, koná skutek milosrdenství,
kdo mu přichází na pomoc, zachovává přikázání.
Uměj půjčit svému bližnímu, když je v nouzi;
sám pak vracej ve správný čas.
Dodržuj své slovo, bližní ať se na tebe může spolehnout,
a vždy nalezneš, co potřebuješ.
Mnozí pokládají půjčku za něco, co jim spadlo do klína,
a uvádějí ty, kdo jim pomohli, do tísně.
Leckdo než dostane, líbá věřiteli ruce,
pokorně mluví o jeho bohatství.
V den splatnosti věc protahuje,
vyrovnává se stížnostmi,
svaluje vinu na okolnosti.
Lze se vyrovnat? Věřitel dostane sotva polovinu svých peněz,
a může se pokládat za šťastného.
V opačném případě o své peníze přijde
a bude mít, aniž si to zaslouží, navíc nepřítele,
jenž se vyrovnává kletbami a nadávkami
a jenž splácí urážkami místo poklonou.
Není zloby v tom, že mnozí lidé odmítají půjčovat,
oni nestojí o to, aby byli proti své vůli obráni. Sir 29,1-7
Má krátký rozum, kdo dá ruku
a zaručí se za svého bližního. Př 17,18
Vezmi mu šaty, protože se zaručil za cizince,
ve prospěch neznámých, vezmi od něho zástavu! Př 20,16
Nebuď mezi těmi, kdo dávají ruku,
kdo se zaručí za dluhy;
nebudeš-li mít čím zaplatit,
vezmou ti lože, jež máš pod sebou. Př 22,26-27
Záruky
Dobrý člověk se zaručuje za svého bližního;
kdo ho nechává na holičkách, ztrácí všechen stud.
Nezapomínej na služby svého ručitele,
dal za tebe svůj život.
O dobrodiní svého ručitele nedbá hříšník,
na toho, kdo ho zachránil, nevděčník zapomíná.
Ručení přivedlo na mizinu mnoho šťastných lidí
a zmítalo jimi jako mořské vlny.
Vypovědělo mocné muže ze země
a ti pak bloudili u cizích národů.
Zlovolník, jenž spěchá s ručením
a slídí po zisku, spěchá k odsouzení.
Přispěj bližnímu na pomoc, jak jen můžeš,
a dej pozor, abys neupadl. Sir 29,14-20
Divím se kolik lidí u nás je předlužených, v exekucích a zápasí s finanční nouzí. A je to jenom proto, že neznají a nedodržují Boží slovo, kterým k nám náš Pán promlouvá skrze Bibli. Příště o tom, co najdeme v Bibli o investování. O tom, kdo je nejlepší investorem všech dob.
Lakomec
Je mi jedno, jestli někdo vydělává hodně peněz a drží je jako lakomec. Většina lidí má obrovský sklon k utrácení, v čemž jim napomáhají jejich partneři a děti.
Jednou z největších milných představ je, že bohatý člověk sedí na svých zlatých cihlách někde v trezoru, kde to nikomu neprospívá. To možná platilo před dvěma sty lety. V moderní době mají bohatí lidé své prachy uloženy v bankách a investičních fondech, které tyto peníze půjčují dál lidem a podnikům, které je potřebují, nebo investují do svých podniků a rozvíjejí je. Banky a investiční fondy jsou v našich končinách distributory kapitálu. Pokud peníze nepůjčí dál, nebo je neinvestují, nic nevydělají. Takže jsou silně motivováni k poskytování půjček nebo vyhledávání příležitostí, kam tyto prostředky investovat. To je dobré pro ekonomiku a tím pádem je to dobré pro nás pro všechny. Pokud by tito lidé nebyly bohatí, v bankách a investičních fondech by byl malý přebytek kapitálu na financování hypoték, výstavbu bytových, kancelářských a obchodních nemovitostí, financování průmyslu, drobného podnikání, nových odvětví ekonomiky a financování zadlužených vlád apod. Jedno procento nejbohatších lidí kontroluje okolo 43% světového bohatství, co to však znamená je, že 43% světového bohatství je zaparkováno v bankách a investičních fondech, které jsou velmi zaneprázdněné investováním tohoto přebytku do světové ekonomiky. Což je velmi dobrá věc pro většinu lidstva.
Nehledejte rady od pana Trha
V následujících blozích rozebíráme 30 velkých investičních myšlenek Seth Klarmana z jeho knihy Margin of Safety: Risk-Averse Value Investing Strategies for the Thoughtful Investor
5: Nehledejte rady od pana Trha (Mr. Market)
Někteří investoři - ve skutečnosti spekulanti – milně hledají investiční rady u pana Trha.
Pozorují ho, a když stanoví nízkou cenu za cenný papír, nedbají jeho iracionality, spěchají prodat své cenné papíry a ignorují stanovení své vlastní hodnoty tohoto prodávaného aktiva. Jindy ho zase vidí stanovit vysokou cenu, důvěřují jeho vedení a nakupují za vysoké ceny, jako by pan Trh věděl více než oni.
Skutečností je to, že pan Trh neví nic, je produktem společných kolektivních investic tisíců kupujících a prodávajících, kteří nejsou vždy motivování investičními fundamenty.
Emocionální investoři a spekulanti nevyhnutelně přijdou o peníze; investoři, kteří využijí periodické iracionálních období pana Trha, mají dobrou šanci být dlouhodobě úspěšnými.
Jak se dívat na pana Trha okem investora najdeš ve dřívějším blogu zde.
Jsou peníze špatné?
Jsou peníze špatné?
Hodně lidí si myslí, že peníze jsou špatné a jsou původcem všeho zla tady na zemi. Že bez peněz by bylo mnohem líp.
Jak to tedy s těmi penězi je?
Odpověď najdeme v Bibli, která je takovým jízdním řádem, souborem pravidel pro naplněný život. Skrze Bibli k nám promlouvá Pán Bůh.
A k údivu tam nikde nenajdete, že peníze a bohatství jsou sami o sobě špatné.
Místo toho tam je:
Kořenem všeho zla je láska k penězům 1. Tim 6,10
Kdo miluje peníze, penězi se nenasytí, kdo miluje hojnost, tomu to nevynáší: i to je marnost. Kaz 5,9
Pokud je bohatství tvým bohem a peníze jsou středobodem a cílem tvého života, tak je to špatně. Peníze nejsou zajištěním života, ani zdrojem štěstí. Naproti tomu správným využíváním peněz a bohatství můžeš vykonat hodně dobra a žít radostný a naplněný život.
Bohatství i peníze jsou indiferentní. Nejsou ani dobré ani špatné, jsou neutrální a záleží jen na tom, jak jsou využívány.
Je to jako s kuchyňským nožem. Sám o sobě není ani dobrý ani zlý. Záleží jen na použití. Můžeš s ním uvařit velmi chutné a lahodné jídlo. Na druhou stranu s ním můžeš někoho zabít. Záleží na použití.
Bohatství je velký Boží dar a záleží na tom, jak je využíváno.
Příště si povíme něco o dluzích. Divím se kolik lidí u nás je předlužených, v exekucích a zápasí s finanční nouzí. A je to jen tím, že neznají a nedodržují Boží slovo, Bibli. Pokud se chceš dozvědět více již teď, můžeš začít knihou Přísloví a Sirachovec.