Bohatí bohatnou, chudí bohatnou

“Bohatí bohatnou a chudí chudnou.”

“Polovina bohatství patří jednomu procentu lidí na planetě.”

“Západní korporace drancují rozvojové země.”

“Kapitalismus je na pokraji svých sil.”

Opravdu?

Pravda je taková, že globální nerovnost klesá. Ano, bohatí bohatnou, ale chudí bohatnou rychleji. A co je hnací silou tohoto procesu? Trh.

Podívejte se na nejzákladnější měřítka: Gramotnost. Délka života. Kojenecká úmrtnost. Příjem kalorií. Výška. Stále více lidí se dostává z chudoby.

Přemýšlím o změnách jen za svého života.

Když jsem se v roce 1971 narodil, musel americký dělník vydělat měsíční plat, aby si mohl dovolit televizi. Nyní jsou to dva dny.

V roce 1971 dokončila alespoň základní vzdělání méně než polovina dívek na celém světě. Nyní je to více než 90 procent.

V roce 1971 vypouštělo stojící auto více znečištění než dnes auto jedoucí plnou rychlostí.

Vraťte se ještě o kousek dál. V sedmnáctém století byl nejmocnějším mužem světa francouzský král Ludvík XIV. Každý večer si nechával připravit k večeři 40 jídel a vybíral si to, na které měl chuť. Přemýšlejte o tom: Dnešní recepční se může cestou domů zastavit v obchodě a má nejen širší výběr než onen král, ale i čerstvější a zdravější. Všichni žijeme lépe než Ludvík XIV.

Co způsobilo tento zázrak? Ne žádný rozvojový program OSN. Ne žádný program vládní pomoci.

Způsobil ho trh.

K nejrychlejšímu poklesu chudoby dochází v zemích, které se zapojily do globálního obchodního systému. Srovnejte míru růstu ve volně obchodující Kolumbii a protekcionistické Venezuele nebo ve volně obchodujícím Vietnamu a protekcionistickém Laosu nebo ve volně obchodujícím Bangladéši a protekcionistickém Pákistánu.

Pokaždé je to stejný příběh.

Čína po roce 1979, Indie po roce 1991. Odstraňte překážky obchodu. Ceny klesají. Vaši lidé už nemusí pracovat každou hodinu, jen aby měli na potraviny a základní zboží. Mají čas vynalézat a vyrábět a nakupovat a prodávat další věci. Celá ekonomika je stimulována. Chudoba klesá.

Dobře, řeknete si, možná kapitalismus funguje, možná se lidé mají lépe. Ale není to něco drahého? Nečiní nás to více materialistickými? Nejsme kvůli tomu chamtivější?

Pokud tou chamtivostí myslíte touhu po materiálním bohatství, je to součást lidského stavu. Je to v naší DNA, nebo, chcete-li, v naší padlé přirozenosti. V každém systému – socialismu, komunismu, fašismu, absolutní monarchii, teokracii – chtějí lidé více věcí.

Jedinečnost kapitalismu spočívá v tom, že vytváří takové pobídky, že způsob, jak uspět – způsob, jak být “chamtivý”, pokud trváte na používání tohoto slovníku – je nabízet lidem kolem sebe služby.

V každém jiném systému se prosadíte tak, že se podbízíte těm, kdo jsou u moci: komisařům, králům nebo diktátorům.

Ale v systému volného trhu se prosadíte tím, že nabídnete spotřebitelům něco, co chtějí.

Jak řekl ekonom Joseph Schumpeter, úspěchem kapitalismu není nabídnout více hedvábných punčoch pro princezny, ale dostat je na dosah prodavačkám.

Proč to tedy nevidíme? Proč se mladí lidé s dobrými úmysly a idealismem staví proti volnému obchodu a liberalizaci trhu v domnění, že se zastávají nejchudších lidí na planetě, ačkoli ve skutečnosti dělají pravý opak?

Velká část odpovědi je estetická. Jak napsal viktoriánský spisovatel Anthony Trollope: “Chudoba, aby byla malebná, by měla být venkovská.” A to je také důvod, proč je chudoba tak malebná.

Vyrůstal jsem v peruánské Limě, která byla v té době obklopena chudinskými čtvrtěmi známými jako las barriadas.

Přijížděli sem návštěvníci ze Západu, navštívili Machu Picchu a pak se nechápavě ptali, proč se lidé stěhují z And do chudinských čtvrtí.

Proč vyměnili čistý vzduch a horskou scenérii za otevřené kanály a dopravní zplodiny?

To je otázka jako z prvního světa. Žádný Peruánec se nikdy nemusel ptát, proč byste opouštěli místo bez elektřiny, bez školy, bez kliniky a bez práce.

Ty chudinské čtvrti, ty barriadas, jsou pro většinu jejich obyvatel přechodné. Jsou to rušná místa, kde to šumí podnikáním, a lidé v nich cítí, že jsou na cestě vzhůru. Pokud chceme těmto lidem pomoci, nejlepší, co můžeme udělat, je nechat je, aby nám prodali své věci.

Kapitalismus dokázal věci, které dřívější věky připisovaly bohům a kouzelníkům. Zrušil hlad, nemoci a nouzi.

Vedl k nebývalému zbohatnutí, které je ústřední skutečností vašeho života. Stačí, že se díváte na toto video, abyste mi to řekli.

Nyní mu nechte působit jeho kouzla ve zbytku světa.

Jsem Daniel Hannan pro Pragerovu univerzitu.

Prostý překlad videa