Kapitalismus nebo socialismus: Který z nich je demokratičtější?

27.8.2021 VZDĚLÁVÁNÍ

Prostý překlad videa PragerU.

 

Proč je socialismus tak populární?

Ještě před necelými deseti lety jste nemohli mluvit o “socialismu” v pozitivním smyslu a doufat v kariéru v americké politice.

Socialismus byl označován jako slovo na “s”.

Nyní ho explicitně nebo implicitně potvrzuje téměř každý na levici.

A překvapivě se zdá, že vzhledem k neúspěšnosti socialismu socialisté získávají půdu pod nohama.

Proč? Čím je socialismus pro mnohé tak přitažlivý?

Socialismus je podle jeho zastánců demokratičtější, a tudíž morálnější než kapitalismus.

Vysvětluje nám to levicový filmař Michael Moore.

“Demokratický socialismus znamená, že každý má místo u stolu a každý dostane kousek koláče”.

Známý socialistický spisovatel Irving Howe napsal ve své autobiografii z roku 1982 něco podobného: “Věříme, že demokracie… v našem politickém životě by se měla hluboce rozšířit i do života ekonomického.”

Základní myšlenkou je zde to, že socialismus se ospravedlňuje díky svým kořenům v lidovém souhlasu. Pokud většina lidí prostřednictvím svých volených zástupců prohlásí něco za veřejný nárok – řekněme bezplatnou vysokou školu nebo bezplatnou zdravotní péči -, pak je oprávněné vybírat prostředky od těch, kteří vytvářejí bohatství, aby to zaplatili.

Jak tvrdí Nathan Robinson ve své knize Proč byste měli být socialisty, morálním imperativem je předat ekonomiku pod kontrolu “lidu”.

Zní to dobře, alespoň povrchně… dokud se neponoříte trochu pod povrch.

Zaprvé, jakou přímou kontrolu má “lid” nad jakoukoli vládní institucí? Jakou kontrolu má britský lid nad Národní zdravotní službou? Jakou kontrolu mají Američané nad ministerstvem motorových vozidel nebo americkou poštou? Odpověď je samozřejmě žádná. Skutečná lidová kontrola nad vládními institucemi je vzhledem k její praktické nemožnosti přeludem.

Zadruhé, co když 51 procent Američanů odhlasuje konfiskaci prostředků jediné osoby, řekněme Billa Gatese? Je to správné?

V autoritářské socialistické vládě se jediný diktátor zmocní plodů vaší práce. Všichni jsou proti tomu. V demokratickém socialismu to dělá většina. Konečný výsledek je stejný – jste okradeni.

Základním problémem demokratického socialismu je však jeho předpoklad, že v systému volného trhu není ekonomika pod kontrolou lidí. To je přesný opak toho, jak věci fungují.

Dovolte mi to vysvětlit.

Každý z nás je nejen občanem, ale také spotřebitelem. Tyto kategorie se překrývají: každý občan je spotřebitel a každý spotřebitel je také občan. Spotřebitel je stejně jako občan voličem. Jako občané volíme jednou za dva nebo čtyři roky, jako spotřebitelé volíme mnohokrát denně.

Občan volí hlasovacím lístkem, který ho nic nestojí, kromě nepříjemností spojených s návštěvou volebních místností. Spotřebitel volí svými penězi, které ho stojí hodně – všechen čas a úsilí, které vynaložil, aby tyto peníze vydělal.

Pouze zlomek občanů je oprávněn volit u volebních uren, ale každý spotřebitel volí na trhu – dokonce i zločinci, dokonce i děti. Nelegální cizinci nemohou volit politické kandidáty, ale i oni hlasují svými penězi. Občané se navíc účastní systému zastupitelské demokracie – jejich názory jsou filtrovány prostřednictvím politiků, kteří je zastupují. Spotřebitelé naproti tomu hlasují v systému přímé demokracie.

Pokud dáváte přednost Audi před Lexusem nebo Apple iPhone před Samsungem Galaxy, nemusíte volit nějakého jiného člověka, aby tyto preference uplatnil; děláte to přímo sami tím, že za ně zaplatíte. Zde vidíme tajemství toho, jak tito miliardáři jako Jeff Bezos tak zbohatli. My jsme je udělali bohatými! Nerovnost, na kterou si socialisté stěžují, je výsledkem lidového mandátu. Chcete méně miliardářů? Přestaňte kupovat jejich věci!

Svobodný trh nefunguje díky “chamtivosti” nebo “vykořisťování”, ale díky uspokojování našich přání, a nejúspěšnější podnikatelé jsou ti, kteří předvídají naše přání ještě dříve, než je máme. Stevu Jobsovi nikdo nenapsal, aby vyrobil telefon, který by fotil, umožňoval posílat textové zprávy a poslouchat hudbu. Vymyslel ho a sestrojil ještě předtím, než jsme věděli, že bez něj nemůžeme žít.

Tržní ekonomika zahrnuje takovou míru účasti lidu a demokratického souhlasu, jakou může politika jen závidět. Nepotřebujeme rozšiřovat demokracii z politické do ekonomické sféry, už ji máme.

A morální základ svobodných trhů, stejně jako našeho politického systému, spočívá ve vůli lidu – v druhém případě ve vůli projevené pouze v den voleb, v prvním případě ve vůli projevované vědomě, důrazně a neustále.

Nepotřebujeme socialismus.

Protože už máme něco morálnějšího a demokratičtějšího.

Říká se tomu kapitalismus.