Co nám Bible říká o dluzích?
Boháč ovládá chudé,
dlužník je otrokem věřitele. Př 22,7
Bohatství bývá výkupným za život člověka,
ale chudý na výtku nedbá. Př 13,8
(paralelu najdeme v bajce o ševci a bankéři. Morální ponaučení této La Fontainovy bajky tkví v tom, že dokud žil švec chudý, mohl si dovolit na bankéře nedbat, jakmile od bankéře přijal peníze, stal se na něm závislým a někdejší svobodu ztratil).
Lepší je málo spolu s bázní Jahva;
než bohatá pokladnice spolu s neklidem. Př 15,16
Na co má hlupák v rukou peníze?
Na koupi moudrosti? Na to on nestačí. Př 17,16
Hlavní myšlenkou tedy je, že při zadlužování se stávám nesvobodným.
Půjčka
Kdo půjčuje svému bližnímu, koná skutek milosrdenství,
kdo mu přichází na pomoc, zachovává přikázání.
Uměj půjčit svému bližnímu, když je v nouzi;
sám pak vracej ve správný čas.
Dodržuj své slovo, bližní ať se na tebe může spolehnout,
a vždy nalezneš, co potřebuješ.
Mnozí pokládají půjčku za něco, co jim spadlo do klína,
a uvádějí ty, kdo jim pomohli, do tísně.
Leckdo než dostane, líbá věřiteli ruce,
pokorně mluví o jeho bohatství.
V den splatnosti věc protahuje,
vyrovnává se stížnostmi,
svaluje vinu na okolnosti.
Lze se vyrovnat? Věřitel dostane sotva polovinu svých peněz,
a může se pokládat za šťastného.
V opačném případě o své peníze přijde
a bude mít, aniž si to zaslouží, navíc nepřítele,
jenž se vyrovnává kletbami a nadávkami
a jenž splácí urážkami místo poklonou.
Není zloby v tom, že mnozí lidé odmítají půjčovat,
oni nestojí o to, aby byli proti své vůli obráni. Sir 29,1-7
Má krátký rozum, kdo dá ruku
a zaručí se za svého bližního. Př 17,18
Vezmi mu šaty, protože se zaručil za cizince,
ve prospěch neznámých, vezmi od něho zástavu! Př 20,16
Nebuď mezi těmi, kdo dávají ruku,
kdo se zaručí za dluhy;
nebudeš-li mít čím zaplatit,
vezmou ti lože, jež máš pod sebou. Př 22,26-27
Záruky
Dobrý člověk se zaručuje za svého bližního;
kdo ho nechává na holičkách, ztrácí všechen stud.
Nezapomínej na služby svého ručitele,
dal za tebe svůj život.
O dobrodiní svého ručitele nedbá hříšník,
na toho, kdo ho zachránil, nevděčník zapomíná.
Ručení přivedlo na mizinu mnoho šťastných lidí
a zmítalo jimi jako mořské vlny.
Vypovědělo mocné muže ze země
a ti pak bloudili u cizích národů.
Zlovolník, jenž spěchá s ručením
a slídí po zisku, spěchá k odsouzení.
Přispěj bližnímu na pomoc, jak jen můžeš,
a dej pozor, abys neupadl. Sir 29,14-20
Divím se kolik lidí u nás je předlužených, v exekucích a zápasí s finanční nouzí. A je to jenom proto, že neznají a nedodržují Boží slovo, kterým k nám náš Pán promlouvá skrze Bibli. Příště o tom, co najdeme v Bibli o investování. O tom, kdo je nejlepší investorem všech dob.
Lakomec
Je mi jedno, jestli někdo vydělává hodně peněz a drží je jako lakomec. Většina lidí má obrovský sklon k utrácení, v čemž jim napomáhají jejich partneři a děti.
Jednou z největších milných představ je, že bohatý člověk sedí na svých zlatých cihlách někde v trezoru, kde to nikomu neprospívá. To možná platilo před dvěma sty lety. V moderní době mají bohatí lidé své prachy uloženy v bankách a investičních fondech, které tyto peníze půjčují dál lidem a podnikům, které je potřebují, nebo investují do svých podniků a rozvíjejí je. Banky a investiční fondy jsou v našich končinách distributory kapitálu. Pokud peníze nepůjčí dál, nebo je neinvestují, nic nevydělají. Takže jsou silně motivováni k poskytování půjček nebo vyhledávání příležitostí, kam tyto prostředky investovat. To je dobré pro ekonomiku a tím pádem je to dobré pro nás pro všechny. Pokud by tito lidé nebyly bohatí, v bankách a investičních fondech by byl malý přebytek kapitálu na financování hypoték, výstavbu bytových, kancelářských a obchodních nemovitostí, financování průmyslu, drobného podnikání, nových odvětví ekonomiky a financování zadlužených vlád apod. Jedno procento nejbohatších lidí kontroluje okolo 43% světového bohatství, co to však znamená je, že 43% světového bohatství je zaparkováno v bankách a investičních fondech, které jsou velmi zaneprázdněné investováním tohoto přebytku do světové ekonomiky. Což je velmi dobrá věc pro většinu lidstva.
Nehledejte rady od pana Trha
V následujících blozích rozebíráme 30 velkých investičních myšlenek Seth Klarmana z jeho knihy Margin of Safety: Risk-Averse Value Investing Strategies for the Thoughtful Investor
5: Nehledejte rady od pana Trha (Mr. Market)
Někteří investoři - ve skutečnosti spekulanti – milně hledají investiční rady u pana Trha.
Pozorují ho, a když stanoví nízkou cenu za cenný papír, nedbají jeho iracionality, spěchají prodat své cenné papíry a ignorují stanovení své vlastní hodnoty tohoto prodávaného aktiva. Jindy ho zase vidí stanovit vysokou cenu, důvěřují jeho vedení a nakupují za vysoké ceny, jako by pan Trh věděl více než oni.
Skutečností je to, že pan Trh neví nic, je produktem společných kolektivních investic tisíců kupujících a prodávajících, kteří nejsou vždy motivování investičními fundamenty.
Emocionální investoři a spekulanti nevyhnutelně přijdou o peníze; investoři, kteří využijí periodické iracionálních období pana Trha, mají dobrou šanci být dlouhodobě úspěšnými.
Jak se dívat na pana Trha okem investora najdeš ve dřívějším blogu zde.
Jsou peníze špatné?
Jsou peníze špatné?
Hodně lidí si myslí, že peníze jsou špatné a jsou původcem všeho zla tady na zemi. Že bez peněz by bylo mnohem líp.
Jak to tedy s těmi penězi je?
Odpověď najdeme v Bibli, která je takovým jízdním řádem, souborem pravidel pro naplněný život. Skrze Bibli k nám promlouvá Pán Bůh.
A k údivu tam nikde nenajdete, že peníze a bohatství jsou sami o sobě špatné.
Místo toho tam je:
Kořenem všeho zla je láska k penězům 1. Tim 6,10
Kdo miluje peníze, penězi se nenasytí, kdo miluje hojnost, tomu to nevynáší: i to je marnost. Kaz 5,9
Pokud je bohatství tvým bohem a peníze jsou středobodem a cílem tvého života, tak je to špatně. Peníze nejsou zajištěním života, ani zdrojem štěstí. Naproti tomu správným využíváním peněz a bohatství můžeš vykonat hodně dobra a žít radostný a naplněný život.
Bohatství i peníze jsou indiferentní. Nejsou ani dobré ani špatné, jsou neutrální a záleží jen na tom, jak jsou využívány.
Je to jako s kuchyňským nožem. Sám o sobě není ani dobrý ani zlý. Záleží jen na použití. Můžeš s ním uvařit velmi chutné a lahodné jídlo. Na druhou stranu s ním můžeš někoho zabít. Záleží na použití.
Bohatství je velký Boží dar a záleží na tom, jak je využíváno.
Příště si povíme něco o dluzích. Divím se kolik lidí u nás je předlužených, v exekucích a zápasí s finanční nouzí. A je to jen tím, že neznají a nedodržují Boží slovo, Bibli. Pokud se chceš dozvědět více již teď, můžeš začít knihou Přísloví a Sirachovec.
Pandemie investory neohrozila
BRODIS FUND slaví pět let. Pandemie investory neohrozila.
(Uherský Brod, 8.4. 2021) Uchovat a zvýšit hodnotu bohatství. To je cílem investování, kterému se osobně již více než dvacet let věnuje uherskobrodský rodák Jarek Hlavica. Investování není pro ty, kteří chtějí okamžitý zisk, ale funguje navzdory pandemii i proto, že se jedná o dlouhodobý proces. Od založení BRODIS FUND, s.r.o. je celkový výnos investorů 64,32%, což je necelých 10% výnosu ročně.
“Paradoxně mě na cestě k investování nejvíc vyškolily chvíle, kdy se mi podnikatelsky vůbec nedařilo. Pochopil jsem díky tomu, kde je moje místo a v čem jsem skutečně dobrý,” vysvětluje Hlavica, který se ve finančnictví pohybuje již 20 let. “Jím svou vlastní kaši a v tom jsem jiný, než většina ostatních. Protože spoluinvestoři jsou pro mě vždy partnery a když vyděláme, tak společně. Stejně tak když prodělají, já prodělám s nimi,” doplňuje.
Filozofií BRODIS FUND je investovat do hodnoty. Do kvalitních akcií firem, které koupí za cenu nižší, než je jejich hodnota. Nákup takových firem přináší investorům atraktivní dlouhodobé zhodnocení. V roce 2020, kdy vrcholila pandemie koronaviru, byl výnos 35,6%. Úspěch připisuje investiční stratég Jarek Hlavica především své dvanáctileté praxi v oblasti risk managementu pro Českou spořitelnu.
Kontakt: info@brodis.cz
BRODIS FUND, s.r.o. poskytuje kolektivní správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním podle § 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Společnost je registrována u České národní banky, ale nepodléhá jejímu dohledu. Nejedná se o investiční fond. Zájemci o správu musí splňovat kritérium kvalifikovaného investora. A tato tisková zpráva není veřejná nabídka.
Všechno je to o uvažování
V následujících blozích rozebíráme 30 velkých investičních myšlenek Seth Klarmana z jeho knihy Margin of Safety: Risk-Averse Value Investing Strategies for the Thoughtful Investor
Myšlenka č. 4: Všechno je to o uvažování
Úspěch v investování vyžaduje vhodné myšlení. Investování je seriózní byznys, ne zábava.
Pokud se účastníte finančních trhů, rozhodující je dělat to jako investor ne jako spekulant a být si jistý, že rozumíte rozdílu.
Je zbytečné říkat, že investoři jsou schopní rozeznávat Pepsico od Picassa a rozumět rozdílu mezi investováním a sběratelstvím.
Když jsou vaše tvrdě vydělané peníze, vaše úspory a budoucí finanční bezpečnost v sázce, tak cena nerozlišování investování od spekulace je příliš vysoká.
Staň se investorem
30 velkých myšlenek Seth Klarmana z jeho knihy Margin of Safety: Risk-Averse Value Investing Strategies for the Thoughtful Investor
Myšlenka č. 2: Staň se investorem
Disciplinovaná snaha o výhodný obchod dělá z hodnotového investování metodu odmítání rizika. Největší výzva pro hodnotové investory je dodržování požadované disciplíny.
Být hodnotovým investorem obvykle znamená být mimo dav, v pozici podnětné konvenční moudrosti a proti převažujícím investičním směrům. Může jít o velmi osamělou pozici / názor.
Hodnotový investor může zakusit špatnou, dokonce příšernou výkonnost ve srovnání s ostatními investory nebo s trhem jako s celkem během prodloužených období, kdy jsou trhy nadhodnoceny.
A přesto v dlouhodobém horizontu hodnotový přístup funguje tak úspěšně, že jen málo, jestli vůbec nějaký zastánce této filozofie, tento přístup opustí.
Hodnotové investování není snadné
30 velkých myšlenek Seth Klarmana z jeho knihy Margin of Safety: Risk-Averse Value Investing Strategies for the Thoughtful Investor
Myšlenka č. 1: Hodnotové investování není snadné
Hodnotové investování vyžaduje hodně tvrdé práce, velmi přísnou disciplínu a dlouhodobý investiční horizont. Jen málo lidí je ochotno věnovat dostatek času a úsilí a jen malému zlomku z nich se to podaří (mají na to buňky).
Jako většina studentů základní školy si někteří investoři pamatují jen pár vzorců nebo pravidel a myslí si, že tomu rozumí (a jsou kompetentní), ale ve skutečnosti neví, co dělají. Pro dosažení dlouhodobého úspěchu na finančních trzích a v ekonomice nestačí jen sledovat pár pravidel.
Ve světě investic se příliš mnoho věcí mění příliš rychle a právě tento přístup vede k úspěchu. Místo toho, aby porozuměli, z jakého důvodu jsou pravidla oceněna, proč pracují, když tomu tak je a ne, když tomu tak není. Hodnotové investování není koncept, který by se měl postupně učit a aplikovat v průběhu času. Je bud´ hned přijat a absorbován, nebo není nikdy přímo naučen/ používán.
Hodnotovému investování je jednoduché porozumět, ale jeho realizace je obtížná. Hodnotoví investoři nejsou super sofistikovaní analytičtí géniové, kteří vytváří a aplikují složité aplikované modely, aby našli atraktivní příležitosti nebo posoudili skutečnou hodnotu.
Složitou částí je disciplína, trpělivost a rozhodnutí (úsudek). Investoři potřebují disciplínu, aby se vyhnuli neatraktivním příležitostem, trpělivost, aby počkali na správnou příležitost a také úsudek, aby věděli kdy je čas jednat.
Kdo je kvalifikovaný investor?
Dle zákona č. 240/2013 Sb. O investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů v § 272 odst. 1 je kvalifikovaný investor:
A/ Finanční instituce a profesionální investoři
B/ osoba, která učinila prohlášení o tom, že si je vědoma rizik spojených s investováním do tohoto fondu kvalifikovaných investorů a jejíž výše splaceného vkladu nebo splacené investice do tohoto fondu odpovídá částce alespoň
- 125 000 EUR (nebo ekvivalent v Kč), nebo
- 1 000 000 Kč, jestliže obhospodařovatel nebo administrátor tohoto fondu kvalifikovaných investorů, nebo jím pověřená osoba, písemně potvrdí, že se na základě informací získaných od investující osoby důvodně domnívá, že tato investice odpovídá finančnímu zázemí, investičním cílům a odborným znalostem a zkušenostem v oblasti investic investující osoby.
Korporátní socialismus: vláda zachraňuje investory a manažery, ne Tebe
Nassim Nicholas Taleb uvažuje na stránkách medium.com nad tím, zda pomoc americké vlády směřovaná k firemnímu sektoru nebude ve skutečnosti příchodem korporátního socialismu. Vláda totiž plánuje pomoci leteckým společnostem a řadě dalších. Pomoc firmám je podle Taleba v principu v pořádku. Poukazuje ale na to, že během krize roku 2008 americké banky prodělaly „nejvíce peněz v historii“. Také se jim dostalo obrovské pomoci a bonusy manažerů bank dosáhly už v roce 2010 rekordních hodnot. To je příklad toho, že firmy mohou socializovat své ztráty tím, že je pokrývají penězi daňových poplatníků. Z jejich zisků se těší hlavně ti, kteří je často do předchozích problémů přivedli.
Nezapomínejme také na to, že záchranné balíčky jsou financovány tištěnými penězi, které účinně snižují mzdy střední třídy ve vztahu k hodnotám aktiv, např. luxusních nemovitostí.
Taleb tak tvrdí, že například pomoc letecké firmě by neměla být pomocí jejímu vedení, či vlastníkům. Tak by se jen podporoval další morální hazard. Pokud nějaká společnost potřebuje pomoc, znamená to, že je firma pro celou společnost natolik potřebná, že ji nelze nechat padnout. A to zase znamená, že by se s ní mělo jednat jako s utilitou – společností poskytující veřejné služby. V takové společnosti například nemají co dělat manažerské bonusy. Obecně pak nemá vládní pomoc vést k tomu, že jediným nástrojem managementu rizika v korporátním sektoru je spoléhání se na pokrytí velkých ztrát daňovými poplatníky. K tomu Taleb poukazuje na velkou politickou sílu korporací, proti kterým stojí drobní živnostníci, malé restaurace a podobné firmy, které ničím takovým nedisponují.
Taleb říká, že současnou pandemii nelze nazývat černou labutí – považovat jí za něco, co mělo extrémně nízkou pravděpodobnost výskytu. Domnívá se, že s něčím podobným se naopak dalo počítat a jde tudíž o běžnou bílou labuť. To pak mimo jiné znamená, že korporátní sektor dělal jasnou chybu, když zvyšoval své zadlužení přes odkupy akcií, výplatou dividend a tím omezoval svou odolnost vůči extrémním situacím tohoto typu. Taleb tvrdí, že například Singapur se na podobnou pandemii připravoval již od roku 2010.