Jak se dívat na volatilitu trhu OKEM dlouhodobého investora?
Odpověď na tuto otázku najdeš v knize Inteligentní Investor od Benjamina Grahama. A taky v Nové Buffetologii, kde najdeš jak se s touto teorií seznamoval Warren Buffet nejuznávanější investor posledních desítek let.
V oceňování akcií je trh přesný téměř vždy. Miliony nakupujících a prodávajících, jež se dohadují na ceně, udělají v průměru při oceňování společností nevšedně dobrou práci. Někdy se to ale nepovede a cena není úplně správná. Čas od času je dokonce naprosto chybná. A právě v těchto chvílích musíte porozumět Grahamovu obrázku „pana Trha“. Pravděpodobně té nejlepší metafory, která byla použita k vysvětlení toho, jak může docházet k chybnému ocenění akcií.
Maniodepresivní pan Trh akcie vždy neoceňuje způsobem, který by odhadce nebo soukromý investor použil pro ocenění podniku. Místo toho je pan Trh ochoten při růstu cen zaplatit za akcie více, než činí jejich objektivní hodnota. Když akcie směřují dolů, nemůže se dočkat, že se jich zbaví za cenu, jež je hluboko pod jejich skutečnou hodnotou.
Když Benjamin Graham učil Warrena Buffeta krátkozrakosti akciového trhu navrhnul mu, aby si představil, že spolu s partnerem panem Trhem vlastní napůl báječný a malý podnik.
Pan Trh vynikal zajímavým charakterovým rysem, díky němuž viděl svůj podnik jen z té zdravé a silné stránky. V tuto chvíli propadal nadšení nad celým světem. A to včetně budoucích plánů svého podniku. V jiné dny se zase nemohl vymanit z dřívějších negativních výsledků podniku a v důsledku toho propadal hlubokého pesimismu ve vztahu k celému světu i k blízké budoucnosti samotného podniku.
Pan Trh měl ještě jeden zajímavý vrtoch. Každé ráno se vám snažil prodat svůj podíl ve svém podniku. V ony optimistické dny nasadil ceny pěkně vysoko. Naopak při chmurných dnech kótoval prodejní cenu nízko a jen doufal, že od něj tento pochmurný podnik převezmete.
A další věc. Panu podniku nevadí, když si jej nevšímáš. Objeví se každé ráno ať je hezky nebo prší, vždy připraven ti prodat svou půlku podniku za cenu, která se odvíjí výhradně od jeho psychického rozpoložení. V klidu jej můžete ignorovat nebo jeho nabídku přijmout. Bez ohledu na to, jak se zachováš, zde zítra bude znovu a s novou nabídkou.
Pokud usoudíš, že je dlouhodobá perspektiva vašeho podniku dobrá a budeš chtít vlastnit celých 100%, kdy přijmeš nabídku pana Trha k převzetí jeho podniku? Ve dnech kdy nasadil ceny vysoko? Nebo ve dnech kdy kótuje cenu nízko?
Graham přidal ještě jednu důležitou radu. Pan Trh je zde aby nám pomohl vydělat a ne aby nám radil. Proto by tě měla zajímat vždy jen cena, za jakou kótuje a ne jak o hodnotě podniku uvažuje. Ve skutečnosti by tě mohlo naslouchání jeho nevypočitatelnému úsudku finančně zruinovat. Buď bys propadl stejně bláznivému nadšení a koupil podnik za přemrštěnou cenu nebo bys ve svém pesimismu promarnil výhodnou koupi neopodstatněně nízké kotace Pana Trha.
Povolil bys ochotně úředně uznanému bláznovi, aby k tobě minimálně pětkrát do týdne zašel, jen aby ti řekl, že by ses měli cítit přesně tak, jak se cítí právě v tu chvíli on? Souhlasil bys s tím, že budeš v dobré náladě a euforii jen proto, že je takový on? Nebo naopak by ses cítil mizerně jen proto, že si myslí, že bys ses tak měl cítit? Samozřejmě, že ne. Trval bys na svém právu mít svůj duševní život pod kontrolou. Založen na svých vlastních zážitcích a názorech. Avšak když se dostaneš do finančního světa, miliony lidí si nechá od pana Trha ochotně poradit, jak se mají cítit a co mají dělat. Bez ohledu na zjevný fakt, že pan Trh se čas od času chová jako naprostý blázen.
Inteligentní investor by neměl pana Trha zcela ignorovat. Místo toho by s ním měl obchodovat. Ale jen do té míry, do které bude toto obchodování vyhovovat jeho záměrům. Práce pana Trha spočívá v tom, že vám nabízí ceny, tj. kurzy akcií. Tvůj domácí úkol pak spočívá v tom, že si musíš přebrat, zda podle těchto cen budeš nějak jednat. Nemusíš s ním obchodovat jen proto, že tě o to neustále žádá. Tím, že panu Trhovi znemožníš, aby se stal tvým pánem, z něj uděláš svého sluhu.
Jak se na volatilitu dívá jeden z nejlepších hodnotových investorů Seth Klarman najdeš v článcích Cena akcií versus obchodní realita a Nehledej rady od pana Trha.
Jak správně vybírat podílový fond?
Jak správně vybírat podílový fond?
To je velmi složitá otázka: Vybrat správný podílový fond, může být dokonce těžší, než vybrat dobrou společnost / akcii. Pokud se důkladně zamyslíme nad touto otázkou, tak jsou to vlastně dvě otázky v jedné.
První je volba podílového fondu z pohledu rizika, investičního horizontu a likvidity, kterou požaduji jako investor. To je vybrat ten správný typ podílového fondu: podílový fond akciový, smíšený, oborový, dluhopisový, realitní nebo fond peněžního trhu. Po ujasnění konkrétního typu fondu je investor opět postaven před otázku, jaký je ten správný podílový fond konkrétního typu?
Druhou volbou je tedy výběr správného fondu z nekonečného množství konkrétního vybraného typu fondů od různých investičních správců. To je např. smíšený fond ze všech smíšených fondů, které jsou na trhu k dispozici. Tento článek se zabývá kritérii výběru fondu z tohoto druhého pohledu.
Kritérií pro výběr správného fondu je nespočet. Mohou to být:
- Finanční zázemí a dlouhodobá stabilita správce fondu
- Zkušenosti a schopnosti managementu fondu
- Informační otevřenost
- Image fondu, marketingová strategie
- Dodržování etických principů
- Historické zhodnocení fondu
- Poplatky
Ad 1, 3 a 5) Důvěryhodnost správce, který fond na trh přináší, informační otevřenost a dodržování etických principů je velmi důležité kritérium. V současné době, kdy je kolektivní investování pro drobné klienty regulováno ČNB, však ztrácí toto kritérium na významu, protože všechny subjekty kolektivního investování musí dodržovat určitá pravidla a plnit kritéria, která jsou ve prospěch a pro ochranu investora.
Ad 2) Schopnosti portfolio manažera vybrat tu správnou investici/investiční strategii je rozhodujícím kritériem, pro dlouhodobou výnosnost portfolia. Bohužel se velmi často stává, že portfolio manažeři jsou vystřídáni. Buď z důvodu dosahovaných špatných výsledků, nebo z důvodu velmi dobrých výsledků a odchodu k jinému, obvykle většímu fondu. Změnou portfolio manažera dochází ke změně struktury portfolia a tím velmi pravděpodobně i výnosnosti fondu. Dále jsou portfolio manažeři často svázáni s benchmarky, od kterých se vyvíjí jejich odměny, proto kopírují tyto bechmarky ve skladbě obhospodařovaných fondů a stávají se průměrnými.
Ad 6) Většina drobných investorů si vybírá podílový fond podle historické výkonnosti. Vyberou si fond, který v minulém roce vynesl nejvíce a vstoupí do tohoto fondu. Bohužel minulé výnosy nezaručují výnosy budoucí a je velmi pravděpodobné (ověřeno historií), že nejvýnosnější fondy se následující rok stávají fondy podprůměrnými.
Ad 7) Velikost poplatků při koupi, prodeji a obhospodařování podílového fondu. Toto je kritérium, které lze objektivně posoudit a má zásadní vliv na dlouhodobou výnosnost podílového fondu a zhodnocení vložených prostředků podílníka. Čím míň zaplatíme na těchto poplatcích, tím více nám zůstane. Proto si tento bod více rozvedeme.
Dva hlavní poplatky u fondů kolektivního investování jsou poplatky za nákup podílového fondu a poplatek za obhospodařování podílového fondu.
Poplatek za nákup podílového fondu je standardně příjmem prodejci, finančnímu poradci, zprostředkovateli, který Vám podílový fond prodává. Tento poplatek se pohybuje ve výši ca 1,5-5% z investované částky podle typu fondu.
Když zaplatíme 5% vstupní poplatek při vstupu do podílového fondu, tak investice musí v prvním roce vynést 5,3%, aby se hodnota podílového listu dostala na počáteční výši vkládané investice. To je v době nízkých úrokových sazeb dosti vysoké zhodnocení. U banky se nám taky nelíbí, když platíme poplatky za vklady na účet, tak proč je platit u podílových fondů?
Druhým poplatkem, který výrazně ovlivňuje výnosnost naší investice je poplatek za obhospodařování podílového fondu. Standardně se tento poplatek pohybuje mezi 0,5% - 2% p.a. z průměrné výše obhospodařovaného majetku v podílovém fondu. Opět platí, pokud je obhospodařovací poplatek 2% z průměrného majetku ve správě fondu, musí fond vydělat ročně něco málo přes 2%, aby naše investice zůstala stejná jako na počátku období.
Odpovědný investor musí hledat takový fond, kde je minimální výše vstupních poplatků a poplatků za obhospodařování. Nejlépe, aby poplatek za obhospodařování byl stanoven z výnosů, který fond docílí.
Proč hrají poplatky tak důležitou roli při výběru investice, ukazují dvě následující tabulky.
Do dvou fondů vložíme počáteční investici 100 000 Kč. První fond má vstupní poplatek 5% a poplatek za obhospodařování je 2% z ročního průměrného majetku ve správě. Druhý fond vstupní poplatek nemá a za obhospodařování si bere 20% z ročního zisku zhodnocení podílového listu.
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | |
| Výnosnost v roce | 3,0% | -5,0% | 12,0% | 2,0% | 7,0% |
| Fond 1 | 95 922 | 89 255 | 98 073 | 98 054 | 102 888 |
| Fond 2 | 102 400 | 97 280 | 106 619 | 108 325 | 114 391 |
Z tabulky je vidět výši aktuální investice ve fondu po každém roce, při daném zhodnocení. Celkový rozdíl ve výkonnosti obou fondů po pěti letech při stejném ročním zhodnocení je ve výši 11 500 Kč, což je 11,5% z výše vložených prostředků do fondu.
Následující tabulka ukazuje vývoj vložených prostředků do fondů, které mají různou výši poplatků za správu fondu. Fond vložené prostředky neinvestuje, ale nechá je ležet na bezúročném účtu.
Tabula velikosti vložené investice po X letech investování
|
Počet let investice |
||||||
|
5 |
10 |
15 |
20 |
30 |
||
|
Poplatky za obhospodařování |
0,20% |
99,00% |
98,02% |
97,04% |
96,08% |
94,17% |
| 0,35% |
98,26% |
96,55% |
94,88% |
93,23% |
90,02% |
|
| 0,50% |
97,52% |
95,11% |
92,76% |
90,46% |
86,04% |
|
| 0,60% |
97,04% |
94,16% |
91,37% |
88,66% |
83,48% |
|
| 0,80% |
96,06% |
92,28% |
88,65% |
85,16% |
78,59% |
|
| 1,00% |
95,10% |
90,44% |
86,01% |
81,79% |
73,97% |
|
| 1,50% |
92,72% |
85,97% |
79,72% |
73,91% |
63,55% |
|
| 2,00% |
90,39% |
81,71% |
73,86% |
66,76% |
54,55% |
|
Z tabulky vyplývá, že když bude poplatek za obhospodařování podílového fondu 2% ročně a roční výnosnost portfolia 0%, tak po deseti letech se hodnota majetku fondu sníží na 81,71% původní hodnoty investované do fondu.
Je velmi těžké najít toho nejlepšího portfolio manažera, který zhodnotí nejlépe vložené prostředky. Proto výběr takového fondu, kde jsou poplatky minimální, je nejlepší volbou pro odpovědného dlouhodobého investora.
Pět lekcí o životě a bohatství, které mi dal jeden milionář
Autor: Richard Paul Evans Vydal: Computer Press 2010
Autor knihy Richard Paul Evans věří, že jedním z nejzávažnějších nebezpečí, která zamořují americkou a západní kulturu, je finanční nezodpovědnost. Nikdy dřív nemělo tolik lidí tolik majetku a tak málo svobody. Dluhy nás nutí pracovat víc a víc, kradou nám drahocenný čas i naše štěstí. Finanční problémy ničí naše manželství, naše domovy, naše zdraví a vedou ke kriminalitě a domácímu násilí. Dokonce i ničení životního prostředí lze spojit s naší přehnanou spotřebou. Kvůli dluhům se americký sen stává pro miliony lidí noční můrou. Dodržováním pěti lekcí v této knize vede k finanční nezávislosti.
Život nestojí na penězích. Stojí na víře. Na lásce. Na rodině a vztazích. Na osobním vývoji, učení se a růstu. A součástí tohoto růstu je také najít rovnováhu mezi různými silami v životě. Peníze jsou součástí této symetrie stejně jako zdraví nebo duchovno. Ti kdo nepřijímají zodpovědnost za finanční záležitosti, ztrácejí v životě rovnováhu.
Bohatí rozumějí principům budování jmění a žijí podle nich.
Pět principů:
1/ Rozhodněte se být bohatí
Když nedokážete řídit své peníze, budou ony řídit vás. Převzetí kontroly nad vašimi penězi začíná tím, že za ně převezmete zodpovědnost. To znamená vědět, kolik jich máte, odkud přišly, kam odejdou a co budou dělat v mezičase.
2/ Převezměte zodpovědnost za své peníze
Ne to co vyděláte, vás činí bohatým, ale to co si ponecháte. Bohatí lidé platí nejprve sami sobě.
3/ Ponechejte si část ze všeho, co vyděláte
4/ Využívejte okrajových příležitostí
5/ Buďte štědří
Tato kniha by měla být v knihovně všech, kteří chtějí být součástí řešení a ne součástí problému. Pro všechny kdo přijímají zodpovědnost za finanční záležitosti.
Spoření x Investování x Spekulace
Základním principem, kterému věřím je, že investování je vhodné pro splnění dlouhodobých cílů a spoření je pro cíle krátkodobé.
Spoření je pravidelné ukládání peněz na bankovní (spořící) účet. Prostředky vložené na takové účty jsou prakticky bez rizika (pojištěny státem) a jsou úročeny předem známou úrokovou sazbou. Tato úroková sazba je zpravidla nižší než je inflace. Proto dlouhodobé spoření snižuje kupní sílu vložených prostředků. Inflace nám sníží reálnou kupní sílu vložených prostředků. Proto by spoření mělo být určeno pro splnění krátkodobých cílů.
Investováním se rozumí nákup takových aktiv, která by se v čase měla zhodnotit. Tyto aktiva s sebou nesou určité riziko ztráty hodnoty výměnou za možnost vyššího výnosu. Čím vyšší potenciální výnos, tím vyšší riziko ztráty. Investování je dlouhodobý proces.
Je důležité si uvědomit rozdíl mezi investováním a spekulací, který se často zaměňuje. Benjamin Graham, pionýr odvětví analýzy cenných papírů a učitel řady úspěšných investorů, se již v roce 1934 ve své knize Security Analysis (Analýza cenných papírů) pokusil definovat, co je investice a co je spekulace:
,,Investiční operace je taková operace, která po důkladné analýze slibuje bezpečnost vkladu a přiměřený výnos. Operace, které nesplňují tyto podmínky, jsou spekulace.”
Spekulativní operace je tedy taková operace, která nese významné riziko ztráty většiny nebo podstatné části počátečního vkladu/jistiny, při očekávání výrazného zisku/nárůstu hodnoty. Z hlediska času lze spekulanta definovat jako toho, kdo chce zbohatnout rychle (nejlépe dneska a bez práce), investor si na svůj výnos umí počkat.
Diverzifikace
Diverzifikace - je to největší mýtus investování?
Co je to diverzifikace? Je to rozložení investic v portfoliu za účelem rozložení rizika mezi více cenných papírů nebo jiných majetkových hodnot (aktiv). Diverzifikace je základním pravidlem investování: nevkládej vajíčka do stejného košíku. Někteří odborníci dokonce říkají, uložit do co největšího počtu košíků po co nejmíň vajíčkách.
Je to však pravda? Vede diverzifikace k omezení rizika?
Pokud se vyskytne investiční příležitost, kdy mohu koupit korunu za 60 haléřů, proč bych měl do portfolia přidávat další investice, kdy koupím korunu za 80 haléřů, 90 haléřů, nebo dokonce například 110 haléřů?
Je větším rizikem koruna koupená za 60 haléřů, nebo koruna koupená za 110 haléřů?
Dobrých investičních příležitostí je málo. A čím více investic v portfoliu mám, tím více se stávám průměrným. Výborné investice jsou zředěny těmi méně výhodnými, což v konečném důsledku zvyšuje riziko investice.
Proto je dobré soustředit své investice jen do několika málo aktiv – korun koupených za 60 haléřů, než své bohatství rozprostřít mezi desítky možná stovky různých aktiv.
Samozřejmě diverzifikace do různých typů aktiv jako nemovitosti, akcie, dluhopisy, peněžní poukázky je přínosem. Mám spíš na mysli diverzifikace v jednotlivém typu aktiv.
Ti co investují hodnotově, příliš nediverzifikují. Diverzifikace je pro Ty kdo nevědí, co kupují.
"Diverzifikace je ochranou proti nevědomosti. Má velmi malý smysl pro toho, kdo ví co dělá." Warren Buffett
Čas jsou peníze
Čas jsou peníze neboli čas dělá peníze.
Toto pořekadlo zná každý, ale jen málokdo chápe jeho význam.
Jak může dlouhodobý investor využít čas ve svůj prospěch? Tím, že využívá sílu složeného úroku.
Koruna obdržená dnes nemá stejnou hodnotu jako koruna obdržená v budoucnu. Díky inflaci koruna v budoucnu ztrácí svoji kupní sílu. To je důvod, proč banky a jiní věřitelé požadují při půjčce úrok (odměnu za dočasné poskytnutí kapitálů), jako kompenzaci za ztrátu hodnoty peněz v čase.
Proto, když vložíme peníze do banky na spořící / termínovaný vklad dostaneme v budoucnu jistinu (původní vloženou výši) plus úrok. Násobné půjčení nám přináší násobný úrok (i úroky z úroků), což je podstata složeného úroku. A proto můžeme tvrdit, že čas jsou peníze, neboli čas dělá peníze.
U složeného úroku platí, že 10+10 je 21
Vložíme do banky 100Kč na rok při úroku 10%. Na konci období dostaneme 110Kč.Pokud tam tyto prostředky za stejných podmínek ponecháme další rok, dostaneme na konci druhého roku 121Kč. To je dvakrát roční úrok 10Kč + 1Kč navíc, jako úrok z úroku.
Složený úrok nás v praxi ovlivňuje dvěma způsoby. Buď hraje v náš prospěch, nebo proti nám.
Složený úrok se projevuje pozitivně při dlouhodobém investování, kdy necháme investici pracovat a ona nám přináší i úroky z úroků. (Proto je investování dlouhodobý proces a investice potřebuje čas).
V následujících tabulkách je vidět zhodnocení jednorázové investice 100 000Kč a pravidelné měsíční investice 1 000Kč při různé velikosti ročního výnosu a v různou dobu investice.
|
Počáteční investice |
Roční výnos |
10 |
15 |
20 |
|
100 000 |
5% |
162 889 |
207 893 |
265 330 |
|
100 000 |
7% |
196 715 |
275 903 |
386 968 |
|
100 000 |
10% |
259 374 |
417 725 |
672 750 |
|
100 000 |
12% |
310 585 |
547 357 |
964 629 |
|
100 000 |
15% |
404 556 |
813 706 |
1 636 654 |
Budoucí hodnota investice 100 000 Kč po 15 letech při výnosnosti 7% p.a. je 276 000 (tj. 105 000 = 15 x roční úrok + 171 000 je úrok z úroků).
|
Měsíční investice |
Roční výnos |
10 |
15 |
20 |
|
1 000 |
5% |
158 481 |
271 890 |
416 631 |
|
1 000 |
7% |
177 403 |
322 657 |
526 382 |
|
1 000 |
10% |
210 374 |
419 397 |
756 030 |
|
1 000 |
12% |
235 855 |
501 039 |
968 385 |
|
1 000 |
15% |
280 191 |
656 610 |
1 413 721 |
Budoucí hodnota měsíční investice 1000Kč při ročním úroku 7% nám po 15 letech přinese 322 657Kč (tj. vložených 180 000Kč + 142 657Kč úroků a úroků z úroků).
Z toho vyplývá, že čím delší dobu necháme investici pracovat, tím více je konečná částka ovlivněna úroky z úroků.
V roce 1626 koupili Holanďané od indiánů Manhattan za skleněné korálky v hodnotě 24 dolarů. Historie nás učí, že indiáni byli hloupí, protože prodali Manhattan za tak málo. Podíváme-li se na to přes brýle složeného úroku, musíme konstatovat něco jiného. Kdyby indiáni tenkrát investovali těch 24 dolarů na 8% úrok, měli by dnes 120 822 mld. Kč. To je suma, která představuje více než 104 příjmy státního rozpočtu ČR za rok 2012!
Síla složeného úroku je základ veškerého investování.
Albert Einstein nazval složený úrok největším matematickým objevem všech dob. K tomu, abychom využili složeného úroku, musíme být šetrní. Musíme být schopni s financemi hospodařit, nechat své peníze uložené a nechat je růst. Výsledek stojí za to.
Rockefeller řekl o bohatství: „Pokud chcete být opravdu bohatí, musíte nechat své peníze pracovat. Odměna, kterou dostanete za své vlastní úsilí je celkem malá v porovnání s tím co můžete vydělat když pro vás budou pracovat vaše peníze."
Co to znamená pro nás? Pokud při narození dítěte vložíš 50 000Kč do aktiva, které ročně vydělá 7% p.a. a necháš tam vložené prostředky až do jeho odchodu do důchodu, tak v jeho 65 letech bude mít 4 ,064 milionu Kč.
Koncept síly složeného úroku platí ve většině činností našeho života.
Začínáš se učit cizí jazyk? Učíš se slovíčka, gramatiku a přesto se Ti zdá, že nic neumíš. S rostoucí naučenou bází slovíček a gramatiky začínáš skládáš věty, více vět a komunikuješ. Podobně je to ve sportu. Začínáš a neumíš přepinknout míček přes síť. Kopnout do míče. Bruslit a přitom držet hokejku a ovládat puk. Postupem času díky tréninku, úsilí, píli a vytrvalosti se zlepšuješ a hraješ čím dál líp. To samé je v podnikání. Pro vybudování buzynesu je potřeba tvrdá práce, úsilí, píle, vytrvalost a čas.
Proto využívej sílu složeného úroku. Je to jako se sněhovou koulí při stavbě sněhuláka. Začínáš s malou kuličkou na kterou se postupně nabaluje sníh, až se z ní stává velká koule.
Investiční chyba 3. Nakupujeme akcie při IPO
Proč má 80% investorů problém na burze vydělat peníze? Aneb nejčastější chyby při investování. Chyba číslo 3.
Nakupujeme akcie při IPO (Initial public offering) neboli veřejné nabídce akcií
Veřejná nabídka akcií (IPO, initial public offering) je uvedení společnosti na veřejně obchodovatelné trhy. Aktuální vlastník společnosti (např. zakladatel, fond rizikového kapitálu) prodává svou společnost.
Při IPO se dostávají do střetu kupující a prodávající. Prodávající chce dostat za svůj podnik co nejvyšší cenu a finanční zprostředkovatel (banka, obchodník s cennými papíry) mu v tom pomáhá, protože je placený z ceny získané z prodeje. Kupující nemá žádnou možnost ovlivnit konečnou cenu. Buď koupí, nebo nekoupí.
Vlastník prodává svou společnost, když za ni dostane vynikající cenu. Proto většina IPO transakcí probíhá na rostoucím trhu, kdy se prodejní cena za akcie uvedené na trh zamlouvá vlastníkovi a ten se rozhodne prodat. Z toho důvodu IPO není výhodné pro investory. To potvrzuje i historie, kdy výnosnost akcií uvedených na burzu zaostává v následujících letech po IPO za trhem.
Proč investovat do akcií?
Proč by v portfoliu každého investora neměli chybět akcie?
Řada lidí vidí v akciích jen papírek, nebo řádek v počítači. Koupí akcie se však stáváme zanedbatelnými spolumajiteli společnosti. Podniku, který je vlastníkem výrobních aktiv díky, kterým produkuje výrobky, prodejem těchto výrobků generuje peněžní prostředky a zisk. Tyto peněžní prostředky jsou investovány zpět do podniku (obnova strojů, nemovitostí, rozšiřování výroby, najímání dalších pracovníků) nebo je rozdělen akcionářům ve formě dividendy, zpětném odkupu akcií. Koupí společností (akcií) kupuje investor hodnotu, která přináší nadhodnotu. Za předpokladu, že akcie koupí za férovou nebo lepší cenu.
Akcie výborné společnosti koupené za rozumnou cenu, vždy překonají výnosnost dluhopisů a zlata v dlouhodobém horizontu.
Na akcii si nelze šáhnout, tak jako na nemovitost, ale přesto je to hodnota.
Investiční chyba 2. Ignorujeme hodnotu nakupovaného aktiva
Proč má 80% investorů problém na burze vydělat peníze? Aneb nejčastější chyby při investování. Chyba číslo 2:
Ignorujeme hodnotu, nebo vůbec neznáme hodnotu kupovaného aktiva
Velká část investorů/spekulantů nakoupí aktivum, aniž ví, jakou má toto aktivum skutečnou hodnotu. Proto si před každou investicí stanovte hodnotu kupovaného aktiva na základě peněžních toků, které aktivum přináší/přinese v budoucnu. Nakupuj jen tehdy, když cena aktiva je nižší, než stanovená hodnota. Koupě vynikající společnosti za vysokou cenu není dobrá investice.
Jak určit hodnotu aktiv?
Pro určení hodnoty aktiv se používají různé modely, složité vzorečky, simulace apod. Nejlepší je používat zdravý selský rozum a jednoduchou finanční matematiku.
Hodnota aktiva je současná hodnota budoucích peněžních příjmů z těchto aktiv. Získáme ji diskontováním[1] čistých peněžních příjmů z této investice/kupovaného aktiva. Zjednodušeně ji vypočítáme:
Cena aktiva = čistý roční příjem aktiva / diskontní sazba
Názorně to ukazují následující dva příklady:
Příklad číslo 1.
Kolik by měl zhruba stát byt, který přináší měsíční nájem 6 000 Kč?
Roční hrubý nájem je 72 tis. Kč. Po odečtení pojištění, daní z nemovitosti nezbytně nutných nákladů na udržení bytu ve stávajícím stavu odhadneme roční čistý příjem přibližně na 30 tis. Kč. Při diskontní sazbě 5% je cena bytu 600 000 Kč (30 000/0,05).
Příklad číslo 2.
Kolik by měla stát akcie, která přináší dividendu 30 Kč ročně?
Roční čistá dividenda po odečtení 15% daně z přijmu je 25,5 Kč. Při diskontování 5% sazkou získáváme hodnotu akcie 510 Kč.
Hlavním faktorem pro ocenění je stanovení diskontní míry, tj. míry, kterou investor očekává od dané investice (míra se stanovuje porovnáním k bezrizikové sazbě na trhu a rizikovosti aktiva, do kterého investujeme. Čím vyšší riziko investice (riziko, že daný roční příjem nebude takový, jak očekáváme), tím musí být vyšší diskontní sazba).
Staré rčení říká, že na kapitálových trzích všichni znají cenu všeho a hodnotu ničeho. Proto Vám doporučuji před nákupem aktiv zaměřit se na určení hodnoty.
[1] Diskontování je matematický postup, kdy jsou diskontovány (přepočítány a sečteny) budoucí výnosy (zisky/peníze/peněžní toky) v jednotlivých obdobích na současnou hodnotu investice s použitím diskontní míry (odhadnuté výnosové míry).
Investiční chyba 1. Jsme spekulanti ne investoři
Proč má 80% investorů problém na burze vydělat peníze? Aneb nejčastější chyby při investování. Chyba číslo 1:
Nejsme investoři ale spekulanti, aneb proč nečasovat trh a nebýt každodenním obchodníkem?
Investováním se rozumí nákup takových aktiv, která by se v čase měla zhodnotit. Tyto aktiva s sebou nesou určité riziko ztráty hodnoty výměnou za možnost vyššího výnosu. Čím vyšší potenciální výnos, tím vyšší riziko ztráty. Investování je dlouhodobý proces.
Je důležité si uvědomit rozdíl mezi investováním a spekulací, který se často zaměňuje. Benjamin Graham, pionýr odvětví analýzy cenných papírů a učitel řady úspěšných investorů, se již v roce 1934 ve své knize Security Analysis (Analýza cenných papírů) pokusil definovat, co je investice a co je spekulace:
,,Investiční operace je taková operace, která po důkladné analýze slibuje bezpečnost vkladu a přiměřený výnos. Operace, které nesplňují tyto podmínky, jsou spekulace.”
Spekulativní operace je tedy taková operace, která nese významné riziko ztráty většiny nebo podstatné části počátečního vkladu/jistiny, při očekávání výrazného zisku/nárůstu hodnoty. Z hlediska času lze spekulanta definovat jako toho, kdo chce zbohatnout rychle (nejlépe dneska a bez práce), investor si na svůj výnos umí počkat.
V poslední době je vidět čím dál víc inzerátů, které se nás snaží přesvědčit k založení účtu u obchodníka s cennými papíry, nakupovat, prodávat a nakupovat, prodávat. Časté nakupování je nejlepší způsob jak o většinu vložených prostředků přijít. Nelze předpovídat v krátkém časovém horizontu vývoj pohybu kurzů akcií, komodit atd. Proto ten kdo často obchoduje, sází na to, že dané aktivum půjde nahoru nebo dolů, to však není investice, ale spekulace.
Časování trhu a používání technické analýzy a grafů k rozhodování o nákupu aktiv je jeden ze základních mýtů o investování. Neexistuje strategie, která nám z grafů řekne, kdy na trh vstoupit a kdy z něj vystoupit.
Minulé pohyby cen akcie/aktiva jsou málo důležité pro odhad budoucího vývoje. Cena aktiva není dána grafem vývoje jejích minulých cen, ale hodnotou, kterou přináší. To je jedna ze základních věcí, které by si měl investor ujasnit předtím, než vstoupí na kapitálové trhy.
Myslíte, že vývoj počasí je závislý na grafu vývoje počasí v posledním dnu, týdnu, měsíci nebo roku?
A proč nás k tomu tedy obchodníci nutí?
Jsou to poplatky, které se platí za obchod. Při poplatku 0,5% z objemu obchodu a 50 obchodech (50x nakoupit a 50x prodat) se zhruba dostáváme na celkový poplatek ve výši 50% z původně investované částky. Aby tedy spekulant vydělal, musí při těchto 50 obchodech vydělat 50%, aby jeho kapitál zůstal stejný ve výši počátečního, vloženého kapitálu (a to neuvažujeme daně z krátkodobých zisků).
Obchodník je jako krupiér u rulety. Inkasuje poplatky, ať zákazník vydělává nebo prodělává. A čím víc obchodů zákazník udělá, tím lépe pro obchodníka, ne však pro investora / spekulanta.
Zaměňovat investici za spekulaci a časovat trh je jednou z nejčastějších chyb lidí pohybujících se na peněžních a kapitálových trzích.