Jak správně vybírat podílový fond?

Jak správně vybírat podílový fond?

To je velmi složitá otázka: Vybrat správný podílový fond, může být dokonce těžší, než vybrat dobrou společnost / akcii. Pokud se důkladně zamyslíme nad touto otázkou, tak jsou to vlastně dvě otázky v jedné.

První je volba podílového fondu z pohledu rizika, investičního horizontu a likvidity, kterou požaduji jako investor. To je vybrat ten správný typ podílového fondu: podílový fond akciový, smíšený, oborový, dluhopisový, realitní nebo fond peněžního trhu. Po ujasnění konkrétního typu fondu je investor opět postaven před otázku, jaký je ten správný podílový fond konkrétního typu?

Druhou volbou je tedy výběr správného fondu z nekonečného množství konkrétního vybraného typu fondů od různých investičních správců. To je např. smíšený fond ze všech smíšených fondů, které jsou na trhu k dispozici. Tento článek se zabývá kritérii výběru fondu z tohoto druhého pohledu.

Kritérií pro výběr správného fondu je nespočet. Mohou to být:

1. Finanční zázemí a dlouhodobá stabilita správce fondu
2. Zkušenosti a schopnosti managementu fondu
3. Informační otevřenost
4. Image fondu, marketingová strategie
5. Dodržování etických principů
6. Historické zhodnocení fondu
7. Poplatky

Ad 1, 3 a 5) Důvěryhodnost správce, který fond na trh přináší, informační otevřenost a dodržování etických principů je velmi důležité kritérium. V současné době, kdy je kolektivní investování pro drobné klienty regulováno ČNB, však ztrácí toto kritérium na významu, protože všechny subjekty kolektivního investování musí dodržovat určitá pravidla a plnit kritéria, která jsou ve prospěch a pro ochranu investora.

Ad 2) Schopnosti portfolio manažera vybrat tu správnou investici/investiční strategii je rozhodujícím kritériem, pro dlouhodobou výnosnost portfolia. Bohužel se velmi často stává, že portfolio manažeři jsou vystřídáni. Buď z důvodu dosahovaných špatných výsledků, nebo z důvodu velmi dobrých výsledků a odchodu k jinému, obvykle většímu fondu. Změnou portfolio manažera dochází ke změně struktury portfolia a tím velmi pravděpodobně i výnosnosti fondu. Dále jsou portfolio manažeři často svázáni s benchmarky, od kterých se vyvíjí jejich odměny, proto kopírují tyto bechmarky ve skladbě obhospodařovaných fondů a stávají se průměrnými.

Ad 6) Většina drobných investorů si vybírá podílový fond podle historické výkonnosti. Vyberou si fond, který v minulém roce vynesl nejvíce a vstoupí do tohoto fondu. Bohužel minulé výnosy nezaručují výnosy budoucí a je velmi pravděpodobné (ověřeno historií), že nejvýnosnější fondy se následující rok stávají fondy podprůměrnými.

Ad 7) Velikost poplatků při koupi, prodeji a obhospodařování podílového fondu. Toto je kritérium, které lze objektivně posoudit a má zásadní vliv na dlouhodobou výnosnost podílového fondu a zhodnocení vložených prostředků podílníka. Čím míň zaplatíme na těchto poplatcích, tím více nám zůstane. Proto si tento bod více rozvedeme.

Dva hlavní poplatky u fondů kolektivního investování jsou poplatky za nákup podílového fondu a poplatek za obhospodařování podílového fondu.

Poplatek za nákup podílového fondu je standardně příjmem prodejci, finančnímu poradci, zprostředkovateli, který Vám podílový fond prodává. Tento poplatek se pohybuje ve výši ca 1,5-5% z investované částky podle typu fondu.

Když zaplatíme 5% vstupní poplatek při vstupu do podílového fondu, tak investice musí v prvním roce vynést 5,3%, aby se hodnota podílového listu dostala na počáteční výši vkládané investice. To je v době nízkých úrokových sazeb dosti vysoké zhodnocení. U banky se nám taky nelíbí, když platíme poplatky za vklady na účet, tak proč je platit u podílových fondů?

Druhým poplatkem, který výrazně ovlivňuje výnosnost naší investice je poplatek za obhospodařování podílového fondu. Standardně se tento poplatek pohybuje mezi 0,5% – 2% p.a. z průměrné výše obhospodařovaného majetku v podílovém fondu. Opět platí, pokud je obhospodařovací poplatek 2% z průměrného majetku ve správě fondu, musí fond vydělat ročně něco málo přes 2%, aby naše investice zůstala stejná jako na počátku období.

Odpovědný investor musí hledat takový fond, kde je minimální výše vstupních poplatků a poplatků za obhospodařování. Nejlépe, aby poplatek za obhospodařování byl stanoven z výnosů, který fond docílí.

Proč hrají poplatky tak důležitou roli při výběru investice, ukazují dvě následující tabulky.

Do dvou fondů vložíme počáteční investici 100 000 Kč. První fond má vstupní poplatek 5% a poplatek za obhospodařování je 2% z ročního průměrného majetku ve správě. Druhý fond vstupní poplatek nemá a za obhospodařování si bere 20% z ročního zisku zhodnocení podílového listu.

Z tabulky je vidět výši aktuální investice ve fondu po každém roce, při daném zhodnocení. Celkový rozdíl ve výkonnosti obou fondů po pěti letech při stejném ročním zhodnocení je ve výši 11 500 Kč, což je 11,5% z výše vložených prostředků do fondu.

Následující tabulka ukazuje vývoj vložených prostředků do fondů, které mají různou výši poplatků za správu fondu. Fond vložené prostředky neinvestuje, ale nechá je ležet na bezúročném účtu.

Tabula velikosti vložené investice po X letech investování

Z tabulky vyplývá, že když bude poplatek za obhospodařování podílového fondu 2% ročně a roční výnosnost portfolia 0%, tak po deseti letech se hodnota majetku fondu sníží na 81,71% původní hodnoty investované do fondu.

Je velmi těžké najít toho nejlepšího portfolio manažera, který zhodnotí nejlépe vložené prostředky. Proto výběr takového fondu, kde jsou poplatky minimální, je nejlepší volbou pro odpovědného dlouhodobého investora.